Podle § 70 správního řádu provede správní orgán opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Týká-li se oprava odůvodnění, vydá opravné usnesení.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je možné aplikovat institut opravy zřejmých nesprávností pouze v případě zjevných omylů ohledně údajů, které jsou dostatečně podloženy zjištěními, jež prokazují jejich správné znění. Naopak není možné měnit vlastní skutková zjištění, na jejichž základě bylo ve věci rozhodnuto, nebo jejich právní posouzení. Nelze připustit, aby se pomocí opravy zřejmých nesprávností měnil vlastní obsah (smysl) opravovaného správního rozhodnutí, protože se nejedná o opravný prostředek ani o nové rozhodnutí. Institut opravy zřejmých nesprávností slouží pouze k odstraňování různých méně významných překlepů, zkomolenin, k opravám dat, početních či „technických“ chyb, o jejichž existenci a povaze není pochyb. Oprava dle § 70 správního řádu nemůže být použita ke změně rozhodnutím stanovených práv a povinností.

Vady rozhodnutí, které nenaplňují podmínky § 70 správního řádu, lze napravit pouze cestou řádných či mimořádných opravných prostředků (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009 - 541, publ. pod č. 2119/2010 Sb. NSS, nebo ze dne 25. 2. 2009, č. j. 1 As 112/2008 – 56).

Za zjevnou nesprávnost může být považována pouze chyba, k níž došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní a mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá. Zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Opravným usnesením přitom nelze doplňovat, nahrazovat či jinak měnit výrok opravovaného rozsudku/rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2007, č. j. 4 Ans 3/2006 - 123, publ. pod č. 1177/2007 Sb. NSS).

Z citované judikatury je zřejmé, že vydání rozhodnutí podle § 70 správního řádu je možné pouze v případě výskytu méně závažné zjevné nesprávnosti, jejíž opravou nedojde ke změně vlastních skutkových zjištění či provedeného právního hodnocení, tj. ke změně vlastního obsahu opravovaného správního rozhodnutí.

V oblasti práva životního prostředí je institut opravného rozhodnutí využíván stejně hojně jako v jiných oblastech práva, neboť chybám a překlepům se nelze ani při nejlepší vůli stoprocentně vyhnout. Opravným rozhodnutím tak byla opravována například chybně uvedená délka splaškové kanalizace či vodovodních řadů. Opravným usnesením pak byly v minulosti doplněny části odůvodnění, které nedopatřením nebyly „přeneseny“ z konceptu rozhodnutí do jeho finální verze. S opravným usnesením se lze setkat při opravách chyb v rozdělovníku, kdy v něm opomenutím některý z účastníků nebyl uveden nebo při opravách datumu.

Přestože většina příkladů aplikace opravného rozhodnutí se jeví jako bezrozporná, v praxi se mohou objevit žádosti o opravy, které si mohou vyžádat naši pozornost a úvahu. Může tomu být například v situaci, kdy osoba oprávněná z osvědčení o odborné způsobilosti žádá o změnu svého příjmení v tomto rozhodnutí, neboť se právě rozvedla a vrací se ke svému „dívčímu“ příjmení. Může se také jednat o žádost o doplnění titulu do vydaného rozhodnutí, neboť oprávněný právě dokončil vysokoškolské studium. V uvedených případech je zjevné, že se jedná o nezávažné nesprávnosti a provedení požadovaných úprav by nemělo vliv na výrokovou část rozhodnutí. Potud by bylo ustanovení § 70 správního řádu naplněno. V daných případech se však nejedná o chyby vydaného rozhodnutí, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě pravdivých skutečností a tedy jako bezchybné. Budoucí změny údajů nemají na správnost vydaného rozhodnutí vliv.

www.consulteco.cz, www.casec.cz