Materiálním znakem pojmu „povodeň“ ve smyslu § 64 vodního zákona je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, a dále situace, kdy došlo k dočasnému zmenšení průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou či zachyceným splávím) nebo k nedostatečnému odtoku srážkových vod územím a hrozí vznik škod. Přechodné zvětšení a následující pokles průtoků je nazýváno odborně průtokovou (obecně povodňovou) vlnou.

Povodně lze rozlišit podle příčiny jejich vzniku na povodně přirozené a zvláštní. Přirozené povodně jsou způsobené přírodními vlivy – zimní povodně způsobené ledovými jevy, zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, případně v kombinaci s dešťovými srážkami, letní povodně způsobené dlouhotrvajícími dešti či lokální přívalové povodně při intenzivních přívalových srážkách (i přes 100 mm za několik málo hodin s extrémně rychlým průběhem povodně - zpravidla dochází k rychlému navýšení a následnému stejně rychlému poklesu hladiny toku doprovázeného svahovými nátržemi či sesuvy půdy v ploše povodí a rychle proudící voda sebou odnáší prakticky všechen nepřipevněný materiál). Zvláštní povodně jsou způsobené jevy umělými, zpravidla poruchou vzdouvacího vodního díla, protržením hráze, neřízeným odtokem vody, havárií uzávěrů apod. Zvláštní typ povodní bývá v některých případech spojen s porušením či zanedbáním povinností na úseku technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly vlastníkem, uživatelem či správcem vodního díla (srov. § 61 a § 62 vodního zákona). Technickobezpečnostním dohledem se v obecné rovině k povodním rozumí odborná činnost ke zjištění technického stavu vodního díla z hlediska jeho bezpečnosti, stability, možných příčin poruch a návrhu opatření k nápravě. Provádí se zejména pozorováním vodního díla, měřením jeho deformací se zpracováním a hodnocením výsledků ve vztahu k předem určeným mezním hodnotám nebo kritickým hodnotám (stupně povodňové aktivity z hlediska bezpečnosti vodního díla), předpokladům stanovených projektem, poznatkům z výstavby, technickobezpečnostních prohlídek a dosavadního provozu vodního díla. Stanovení směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity při nebezpečí vzniku zvláštních povodní u vodních děl I. až III. kategorie (§ 61 a § 62 vodního zákona) je nedílnou součástí výkonu technickobezpečnostního dohledu a tyto limity jsou uvedeny v programech technickobezpečnostního dohledu pro tato díla.

Vlastník (správce) vodního díla má k dispozici možné varianty vzniku zvláštní povodně, průběh jejího vývoje i postupové doby šíření údolím pod vodním dílem (§ 69 vodního zákona) a musí mít vyřešeno plnění svých povinností, tj. způsob varování bezprostředně ohrožených fyzických a právnických osob a způsob informování povodňového orgánu. Vyrozumění může být zajištěno přímo vlastníkem vodního díla (telefonicky, místním rozhlasem, osobně, megafonem, dohodnutým signálem) nebo prostřednictvím smluvního partnera (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR). Způsob předání informací dotčeným osobám a povodňovému orgánu by měl být uveden nejen v Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní, ale i v provozním deníku vlastníka (správce) vodního díla.

Vyhodnocení destrukčního účinku zvláštní povodně v zasaženém území, pokud povodňové průtoky převyšují hodnoty 100leté povodně a rozsah území ohroženého zvláštními povodněmi výrazně přesahuje vymezená záplavová území, musí být řešeno odděleně od přirozených povodní z důvodu specifického průběhu povodňové vlny, jiného způsobu varování a předpokladu významné evakuace obyvatel, zvířat a majetku. Tyto situace svým rozsahem budou vyžadovat přístupy krizového řízení a budou řešeny podle krizových plánů.

Analýza možností vzniku a průběhu zvláštních povodní, stanovení jejich účinků v profilu vodního díla a stanovení směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity při nebezpečí vzniku zvláštní povodně se uvádí v povodňových plánech územních celků (§ 71 vodního zákona) a v plánech ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní, a to ve smyslu metodického pokynu MŽP č. 14/05 pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/1215D822C8B13629C1257044002BC0AC/$file/vestnik9_web.pdf).