Vždy záleží na tom, co přesně je důvodem toho, že zaměstnanec práci nekoná (zaměstnavatel mu ji nepřiděluje) a zdali byl zaměstnanec vůbec schopen práci konat. V praxi není žádná pochybnost o správnosti posouzení situace, kdy je zaměstnanec v karanténě nebo pečuje o dítě v důsledku uzavření školy. Jde o překážky v práci na straně zaměstnance s příslušným plněním ze strany zaměstnavatele nebo státu.

Složitější je posouzení charakteru překážky v práci na straně zaměstnavatele. Určité shrnutí připravilo MPSV prostřednictvím materiálu "Pracovněprávní desatero boje s koronavirem" publikovaného na webových stránkách www.mpsv.cz. V něm uvádí jednotlivé případy, které mohou nastat, ať už jde o prostoj, částečnou nezaměstnanost nebo jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ustanovení § 208 zákoníku práce, včetně toho, na náhradu v jaké výši má zaměstnanec právo. V odborné literatuře se objevil i názor, že zmíněná pandemie může mít povahu dokonce živelní události a šlo by uplatnit překážku v práci dle ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce s právem zaměstnance na náhradu mzdy (platu) ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud v důsledku toho došlo k přerušení práce.