Pro zodpovězení Vašeho dotazu považuji za vhodné poukázat na obecné povinnosti při nakládání s odpady, které jsou stanoveny v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Podle § 13 odst. 1 písm. a) tohoto zákona je každý povinen nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu; dále podle písm. e) téhož ustanovení je každý povinen odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat (až na stanovené výjimky) v souladu s hierarchií odpadového hospodářství
- přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení,
- obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo
- na místo určené obcí podle § 59 odst. 2 a 5.
V ustanovení § 15 zákona o odpadech jsou stanoveny povinnosti původců odpadů s tím, že všechny tyto povinnosti platí pro právnické osoby a fyzické osoby podnikající.
Pro Vaši situaci jsou přiléhavé zejména povinnosti vyplývající z písmene b) citovaného ustanovení, dle kterého je původce povinen mimo jiné prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. e). Dle písm. c) téhož ustanovení je původce povinen v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm. e) v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou před jejich vznikem.
Z výše uvedeného je patrné, že na podnikající osoby jsou v souvislosti s produkcí odpadu nastaveny přísnější požadavky, přičemž je nutné rozlišovat, zda se v případě podnikatele jedná o komunální odpad [srov. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech]. To znamená, že buď má podnikatel uzavřenou smlouvu se subjektem oprávněným k převzetí odpadu, nebo může mít uzavřenu smlouvu s obcí a být zapojen do obecního systému nakládání s komunálním odpadem.
Obec může zapojit podnikatele do tzv. obecního systému a to na základě písemné smlouvy (srov. § 59 odst. 5 zákona o odpadech). To znamená, že od podnikatelů přebírá stanoveným způsobem komunální odpad vznikající na území obce při činnosti těchto podnikatelů. Podmínkou je, aby odpad vznikal na území této obce. Možnost zapojení podnikatelů do obecního systému musí být stanovena v obecně závazné vyhlášce a musí být stanoveno dle zákona alespoň druh odpadu, který může být předán do obecního systému, způsob určení výše úhrady a způsob výběru. Víc zákon nepožaduje, je tedy ponecháno v ostatních věcech na obcích, jak si zapojení podnikatelů do obecního systému nastaví a jaký způsob určení úhrady nastaví. Nastavená pravidla však musí být stejná pro všechny subjekty, jinak by byla porušena rovnost před zákonem jako základní ústavně garantované právo.
Pokud podnikatel dodržuje veškeré své zákonné povinnosti, není možné jej sankcionovat. Pokud některé své povinnosti porušuje, může jít o přestupek, pak bude možné jej sankcionovat.
K druhé části dotazu si dovolím uvést následující.
Nově jsou pouze dva typy poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. První typ poplatku váže poplatkovou povinnost na přihlášení v obci nebo vlastnictví nemovitosti v obci (včetně nemovitostí určených pro rekreaci, kde není hlášena žádná osoba). V tomto ohledu by tedy neměl nastat problém. Pokud jde o osoby, které v obci nejsou hlášeny, pak je pravdou, že na ty poplatková povinnost podle tohoto typu poplatku nedopadá. Hlavní výhodou tohoto typu poplatku je právě jednoduchost jeho správy. Lze totiž vycházet z dostupných evidencí a seznamů. Poplatek je paušální, a tak velmi snižuje administrativní zátěž a pro jeho stanovení není potřeba žádné technické vybavení nebo zařízení, stejně tak nevyžaduje žádné zvláštní personální kapacity. Je na každé obci, jaký typ poplatku si zvolí, a to právě s ohledem na svá specifika a technické a jiné možnosti. Pokud se tato obec potýká ve velké míře s osobami nehlášenými v obci, které produkují komunální odpad, mohlo by být vhodné přejít na druhý typ poplatku - poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Tento typ poplatku vychází z principu, že jeho výše je odvozena od skutečného množství vyprodukovaného odpadu. Vychází tak z obecných principů práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ (polluter pays) a „plať tolik, kolik vyhodíš“ (pay as you throw/PAYT). I u tohoto typu je platí vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná osoba, včetně stavby určené k rodinné rekreaci, která se nachází na území obce. Z tohoto pohledu by ke změně nedošlo. Oproti prvnímu typu poplatku se pro tento typ poplatku pracuje s pojmem bydliště, nemusí tedy jít o osoby v obci přihlášené. Podle § 80 občanského zákoníku má fyzická osoba bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale, a pokud takové místo není, pak má bydliště v místě, kde žije, kde má majetek, popřípadě místo, kde měla bydliště naposledy. Takže dopadá na osoby, které v obci skutečně žijí.
Tento způsob zpoplatnění navíc více motivuje původce odpadu k menší produkci odpadu a k třídění, protože výše poplatku v určité míře odpovídá skutečnému množství vyprodukovaného odpadu. Toto je velmi důležitý aspekt, zejména v kontextu s novými recyklačními cíli a blížícím se zákazem skládkování, ale i v kontextu s obecnými cíli a zásadami odpadových politik na národní i unijní úrovni.
Tento typ poplatku je rovněž velmi flexibilní a je možné jej nastavit podle konkrétních specifik a potřeb každé obce a současně s přihlédnutím k možnostem obce co do technického vybavení. Je možné si například nastavit velikost nádob a případně i frekvenci svozu, zavést pytlový sběr či jiným způsobem evidovat množství odpadu.
