Právní poradna logo

Původce závadného stavu způsobeného odpadními vodami odtékajícími ze skládky

Datum:16. 08. 2022 v 12:28
Poslední aktivita:16. 08. 2022 v 12:31
Zhlédnuto:2779x
0

Časté dotazy našich uživatelů:

Kdo je původcem závadného stavu podle § 42 odst. 1 vodního zákona, je-li tento stav způsoben odtokem odpadních vod ze skládky?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Předplacená odpověď
0

Při hledání subjektu, který je původcem ve smyslu § 42 odst. 1 vodního zákona, a který v důsledku toho nese odpovědnost za škodlivý následek, je třeba hledat tu osobu, která porušila povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod.

Jako obecné pravidlo lze předpokládat, že touto osobou bude v případě skládky, z níž nedovoleně odtékají odpadní vody (srov. § 38 odst. 1 vodního zákona), obvykle vlastník těchto pozemků, tedy osoba mající z definice vlastnictví obvykle odpovědnost za následky jejím majetkem způsobené. Vlastník tak podle tohoto obecného pravidla nebude původcem pouze pro sám fakt vlastnictví pozemku, ale proto, že je to obvykle právě vlastník pozemku, kdo má nejtěsnější vztah k dějům na pozemku se odehrávajícím. Z uvedeného nicméně plyne také speciální pravidlo, podle nějž se odpovědnost vlastníka pozemků neuplatní, pokud je přítomen jiný subjekt, jehož vztah ke škodlivému následku je těsnější. Tento „těsnější vztah“ obvykle spočívá buď v aktivní činnosti subjektu na pozemku skládky, typicky v podnikatelské činnosti, která škodlivý následek způsobila (skládkování) nebo v jiném těsnějším vztahu, například ve vlastnictví přímo skládky tam, kde je skládka samostatnou právní věcí ve smyslu § 489 občanského zákoníku. Posouzení bude vždy záviset na konkrétních okolnostech. Klíčovou bude v tomto směru otázka, zda lze nahromaděný odpad oddělit od pozemku, aniž by se tím dotčené pozemky znehodnotily. Jak konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2479/2016, ze dne 22. 12. 2016, jestliže odpad zavážený různými subjekty, hromadící se po dobu více než padesáti let na místě kaolinového lomu, překrytý zeminou působením času doznal takových fyzikálních a biologických změn, že již nelze rozlišit, v jakém objemu jej nahromadily jednotlivé subjekty, v jakém rozsahu ještě nedošlo ke smísení s pozemkem a kde tedy fakticky jsou hranice dosud nezrecyklovaného odpadu, pak nelze zbytky skládky hodnotit jako jednu samostatnou věc movitou, s níž by bylo možno nakládat a manipulovat. Podle soudu si nelze představit, že by bylo možné odpad od pozemků oddělit, aniž by se tím předmětné pozemky znehodnotily, což je třeba pro určení samostatnosti/nesamostatnosti věci určující.

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.