Základní účetní zásadou je zásada věrného zobrazení skutečnosti, tj. účetnictví by mělo podávat věrný a poctivý obraz o účetní jednotce, její finanční situaci a výkonnosti tak, aby na jejím základě byli uživatelé účetnictví schopni činit ekonomická rozhodnutí. Tuto zásadu není možné dodržet bez účtování o účetních operacích typu účetní odpisy, účetní opravné položky apod., přestože se jedná o daňově neúčinné náklady. Daňové odpisy totiž nemusí přesně zachycovat opotřebení majetku v procesu podnikání (jsou stanoveny jednotně pro všechny plátce daně bez ohledu na konkrétní využití majetku, jejich stanovení je spíše politickým rozhodnutím atd.). Při opomíjení účetních opravných položek pak může docházet k nadhodnocení výsledku hospodaření, nadhodnocení stavu majetku apod. Vykázaný majetek v účetnictví pak není věrným obrazem skutečnosti. Účetnictví pak nemusí plnit svou základní funkci.

O zmíněných účetních operacích je důležité účtovat především u auditovaných společností. U neauditovaných společností, zvláště u nejmenších mikro účetních jednotek, v praxi nejsou požadavky na účetnictví tak přísné. U nejmenších účetních jednotek se tak bez podobných účetních operací zpravidla obejít lze.

Účetní jednotky by měly účtovat o všech nákladech, které byly vynaloženy v souvislosti s podnikatelskou činností, a to i o těch daňově neúčinných. V podstatě každá účetní jednotka v běžné podnikatelské praxi by měla mít zaúčtovány i nějaké nedaňové náklady, např. náklady na reprezentaci (např. účet 513), příp. náklady na PHM či parkovné (při uplatňování paušálních výdajů na dopravu), účetní odpisy (účet 551), účetní opravné položky (účet 559) atd.