Údržbu a opravy vodoměrné šachty hradí ve všech případech vlastník vodovodní přípojky, protože za vodoměrem je již vodovod ve vlastnictví vlastníka připojeného pozemku nebo stavby, a to bez ohledu na to, zda jde o veřejné prostranství či oplocený soukromý pozemek.

Údržbu a opravy kanalizačních šachet, ve kterých končí kanalizační přípojka (nebo více přípojek) a začíná stoka, hradí vlastník stoky, neboť taková šachta je vždy součástí kanalizace a je ve vlastnictví jejího vlastníka. Pro úplnost je třeba uvést, že pokud je kanalizační šachta na přípojce pouze jako revizní, je její údržba a opravy hrazena podle § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a pokud je kanalizační šachta jako spojná na konci vnitřní kanalizace a začátku přípojky, hradí její údržbu a opravy bez ohledu na to, zda jde o veřejné prostranství či oplocený soukromý pozemek vlastník vnitřní kanalizace, neboť slouží ke spojení části vnitřní kanalizace.

Údržbou stavby se podle § 3 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozumí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Termín „údržba“ používá stavební zákon pouze v § 139 ve spojení s nařízením udržovacích prací na stavbě. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.

Pojem „oprava“ stavební zákon nezná. Vyhláška č. 500/2002 Sb., pojem uvádí v § 47 odst. 2 písm. a), podle kterého se opravou odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.