Právní poradna logo

Vliv vazby a výkonu trestu odnětí svobody na pracovní poměr

Datum:30. 07. 2021 v 13:18
Poslední aktivita:10. 08. 2021 v 17:52
Zhlédnuto:1222x
0

Dobrý den,

zaměstnanec, s nímž jsme pracovně velmi spokojeni, byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Po tuto dobu mu bylo poskytnuto neplacené volno. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním, jaké doklady musí dotyčný předložit a jak má zaměstnavatel dále postupovat?Musí se zaměstnancem ukončit pracovní poměr při nástupu do výkonu trestu a odhlásit jej i ze soc.poj. a pak jej zase znovu přihlásit až se zaměstnanec zase vrátí?Je odsouzen na dobu kratší než jeden rok za neplacení výživného. Moc děkuji za radu.

Odpovědi (1)

0

Dobrý den,

úvodem je třeba zdůraznit, že odsouzení zaměstnance za trestný čin samo o sobě, ani nástup k výkonu trestu odnětí svobody, nejsou výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Pouze v případě, že dojde k naplnění veškerých zákonem stanovených podmínek (např. spáchání trestného činu uvedeného v ust. § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), je právem zaměstnavatele, nikoliv však jeho povinností, s odsouzeným zaměstnancem pracovní poměr ukončit, a to dle okolností výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru.

Jak plyne z výše uvedeného, pracovní poměr s Vaším zaměstnancem z důvodu jeho odsouzení či nástupu k výkonu trestu odnětí svobody ukončovat nemusíte, je však Vaší povinností nahlásit tuto skutečnost jak zdravotní pojišťovně, tak příslušné pobočce Okresní správy sociálního zabezpečení („OSSZ“).

Nástup zaměstnance do výkonu trestu odnětí svobody znamená v pracovněprávní rovině překážku na straně zaměstnance dle ust. § 199 zákoníku práce, za kterou mu nenáleží náhrada mzdy. O nástupu do výkonu trestu odnětí svobody má zaměstnanec především povinnost zaměstnavatele informovat a existenci překážky v práci prokázat v souladu s ust. § 206 zákoníku práce, například předložením pravomocného rozsudku.

Co se týče zdravotního pojištění, dle ust. § 7 odst. 1 písm. h) zákona o veřejném zdravotním pojištění, je plátcem pojistného za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody stát. Za tímto účelem je třeba informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu. I když oznamovací povinnost plní v takových situacích vůči zdravotním pojišťovnám Vězeňská služba ČR, zákon nezbavuje této povinnosti ani zaměstnavatele, je-li mu tato skutečnost známa, jak stanoví ust. § 10 odst. 1 písm. c). ve spojení s ust. § 10 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Další povinnosti zaměstnavatele zákon spojuje s účastí zaměstnance na sociálním pojištění. Podle ust. § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění, jestliže v době trvání nemocenského pojištění nastoupí zaměstnanec k výkonu trestu odnětí svobody, zaniká dosavadní nemocenské pojištění dnem nástupu k výkonu trestu odnětí svobody a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody, a to i v případě, když pracovní poměr nebyl skončen a během výkonu trestu odnětí svobody dále trvá.

V praxi je oznamovací povinnost vůči OSSZ realizována prostřednictvím formuláře „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, a to i za předpokladu, že jde pouze o přerušení účasti na nemocenském pojištění a pracovní poměr trvá dál. Oznámení je třeba dodat příslušné OSSZ nejpozději v den předcházející dni nástupu zaměstnance k výkonu trestu odnětí svobody. Stejný formulář lze využít i pro nahlášení opětovného vzniku účasti na nemocenském pojištění po návratu zaměstnance z výkonu trestu odnětí svobody.

Odpovídá JUDr. Anna Břenková, právnička

Odpovědět na dotaz