Dobrý den,

obecné pravidlo je, že při výpočtu průměrného výdělku pro určení výše náhrady mzdy za dobu dovolené se vychází z předchozího kalendářního čtvrtletí. Jak správně uvádíte, ve Vámi zmíněném případě se toto pravidlo nedá použít, protože pracovní poměr vznikl v daném čtvrtletí a v předchozím čtvrtletí tedy nebylo odpracováno nic (tedy ani 21 dní, které zákon stanoví jako minimum pro použití průměrného výdělku z předchozího čtvrtletí). Pro tyto případy nám zákoník práce dává vodítko v podobě tzv. pravděpodobného výdělku (viz §355 zákoníku práce).

Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z hrubé měsíční mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl v průběhu rozhodného období, kdyby pracoval (tj. nepočítá se z odpracovaných měsíců). Přihlédne se přitom k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo mzdy zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Takto zjištěná hrubá mzda se vydělí koeficientem 4,348 (který představuje průměrný počet týdnů v kalendářním měsíci) a dále se vydělí stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance. Tím je získán (pravděpodobný) průměrný hodinový výdělek.

Příklad:

• Základní měsíční mzda (ZMM): 25.000 Kč,

• Měsíční osobní ohodnocení: 10 % ZMM,

• Stanovená týdenní pracovní doba: 40 hod.

Pravděpodobný hodinový výdělek pro účely výpočtu náhrady mzdy za dovolenou = (25.000 + 2.500) : 4,348 : 40 = 158,12 Kč/hod.

Při zjišťování pravděpodobného výdělku z mezd zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty by se mělo postupovat podle interní směrnice pro tyto účely vydané.

Hodiny neodpracované z důvodu svátku ovlivňují výpočet pouze v případě, že se počítá běžný průměrný výdělek, proplácí se náhradou (tedy průměrem) a nejsou součástí základní mzdy (většinou se tedy zohledňují u zaměstnanců placených hodinovou mzdou, naproti tomu u zaměstnanců pracujících za měsíční mzdu svátky žádnou roli nehrají).

S přáním hezkého dne

Tým Accace Legal

www.accace.cz