Ochranná doba ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákoníku práce se vztahuje toliko na rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, navíc s určitými výjimkami. S dohodou o rozvázání pracovního poměru nelze tento institut vůbec spojovat, a dovozovat tak, že pracovní poměr nemůže tímto způsobem skončit v době těhotenství zaměstnankyně. Může a posléze zjištěné těhotenství zaměstnankyně na tom bez případné dohody se zaměstnavatelem nic nezmění (tj. pracovní poměr skončí k původně sjednanému dni).

Na místě není ani úvaha o odstoupení od dohody o rozvázání pracovního poměru. Odstoupit od smlouvy (dohody) lze dle ustanovení § 2001 občanského zákoníku v případě, že si to smluvní strany ujednají, nebo takovou možnost připouští zákon sám. Protože zákoník práce ani jiný právní předpis popsané právo zaměstnanci ani zaměstnavateli nedává, musela by být tato možnost mezi smluvními stranami sjednána, což nepředpokládám.