Právní poradna logo

Exekuční vymáhání výživného (běžné a dlužné)

Datum:25. 01. 2024 v 10:24
Poslední aktivita:31. 01. 2024 v 07:53
Zhlédnuto:303x
0

Dobrý den, mám dotaz ve věci srážek ze mzdy na dlužné a běžné výživné.

Dne 24.1.2024 jsme obdrželi jako zaměstnavatel povinného exekuční příkaz (dále jen „EP“) k provádění srážek zřejmě na dlužné výživné ve výši cca 50 tis. (v EP je uvedeno „Vymáhaná peněžitá povinnost“ a částka). Dále je uvedeno, že tato pohledávka je navýšená o pravděpodobné náklady exekuce a pravděpodobné náklady oprávněného ke dni vydání exekučního příkazu. Oprávněnými jsou dvě nezletilé děti. Pověření soudního exekutora vydal OS Karviná. Právní moc zatím nedošla.

Dále jsou v EP mimo jiné tyto odstavce:

I. Soudní exekutor „XY“ rozhodl o provedení exekuce srážkami mzdy, na které má povinný nárok vůči „zaměstnavateli XX“ k vymožení přednostní pohledávky oprávněného (dlužné i běžné výživné dle § 279 odst. 2 písm. a). zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu).

„Upozornění: soudní exekutor byl pověřen k provedení exekuce i pro běžné výživné (do budoucna) ve výši 4 500,00 Kč měsíčně od 01.01.2024 nadále pro oba oprávněné dohromady, a proto se pohledávka bude každý měsíc od 01.02.2024 zvyšovat o 4 500,00 Kč a s tím poměrně porostou i náklady exekuce, které budou následně vyčísleny v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Uctivě Vás žádám, abyste s tímto navýšením počítali.“

„II. Plátci mzdy se přikazuje, aby po tom, kdy mu bude doručen exekuční příkaz, prováděl z/ze mzdy povinného stanovené srážky do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce a nevyplácel sražené částky povinnému.“

Exekutor požaduje zasílání těchto srážek ze mzdy na účet soudního exekutora (samozřejmě po nabytí právní moci usnesení).

Můj dotaz je, jakým způsobem máme provádět srážky ze mzdy?

Jedná se v tomto případě o běžné výživné ve výši 4500 Kč, které má absolutní přednost (i když je sráženo na základě EP, nikoliv na základě Usnesení soudu? Tzn. nejprve bychom měli uspokojit běžné výživné z druhé třetiny (případně také ze zbytku zabavitelné výš mzdy). Jelikož pořadí běžného i dlužného výživného je stejné, když je to v rámci jednoho EP a povinná nemá další srážky na základě výkonu rozhodnutí, potom budeme uspokojovat také z první třetiny nejprve běžné výživné (pokud nepostačí druhá třetina k vymožení) a dále dlužné (celková výše již zmíněných cca 50tis. vč. nákladů exekutora)? Předpokládám, že na úhradu dlužného výživného nebude zabavitelná výše mzdy povinného dostačující.

Uvažuji takto správně?

Mohu zasílat běžné výživné na účet exekutora? Nemělo by být běžné výživné vypláceno přímo oprávněným osobám?

Dosud jsem vždy zpracovávala výživné stanovené soudem. S exekučním vymáháním výživného jsem se dosud nesetkala, tak mě to trochu zmátlo, jak vlastně provádět srážky dle výše uvedených citací z Exekučního příkazu a zda je možné zasílat vše na účet exekutora, jak je v EP požadováno.

Předem děkuji za odpověď.

Marie D.

Odpovědi (1)

0

Dobrý den,

běžné i dlužné výživné spadají dle ustanovení § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád do kategorie přednostních pohledávek. Při provádění exekuce srážkami ze mzdy lze tedy obě tyto pohledávky (tzn. jak z běžného, tak z dlužného výživného) uspokojovat z první i druhé třetiny. Postup pro provádění srážek ze mzdy by měl být následující:

1. Vypočte se čistá mzda.

2. Čistá mzda se rozdělí na dva díly, na nezabavitelnou část mzdy a na zbytek čisté mzdy.

3. Způsob výpočtu nezabavitelné části mzdy stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).

4. Dále pokud zbytek čisté mzdy činí (pro rok 2024) více než 28 586 Kč, je zbytek čisté mzdy nad tuto částku plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy.

5. Částka zbytku čisté mzdy do 28 586 Kč, je zaokrouhlena směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.

6. Takto zaokrouhlený zbytek čisté mzdy je rozdělen na třetiny, kdy první dvě třetiny a plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy lze srazit a použít k uspokojení věřitelů, třetí třetina dlužníkovi vždy zůstává.

7. Dále platí, že přednostní pohledávky mohou být uspokojovány jak z první, tak z druhé třetiny zaokrouhleného zbytku čisté mzdy.

8. Postupuje se přitom tak, že přednostní pohledávky jsou uspokojovány primárně z druhé třetiny a z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy a až pokud by součet těchto částek nepostačoval k uspokojení přednostních pohledávek, lze je uspokojit také z první třetiny.

9. Nepřednostní pohledávky jsou naopak uspokojovány pouze z první třetiny a z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, z druhé třetiny uspokojovány nejsou.

10. Pokud druhá třetina a plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy nepostačují k uspokojení přednostních pohledávek, jsou tyto pohledávky uspokojovány z první třetiny společně s nepřednostními pohledávkami.

Co se týče pořadí pro uspokojení obou pohledávek, uvažujete v popisu Vašeho dotazu správně. Ve Vašem případě, kdy Vám byl doručen pro obě pohledávky jeden exekuční příkaz, mají pohledávky stejné pořadí. Pokud, jak uvádíte, nebude částka sražená ze mzdy dle postupu výše dostačovat na jejich uspokojení, tedy nebude-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného stačit, platí pravidlo, že se uspokojí nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve dlužné výživné za dřívější dobu. Pokud by se stalo, že částka sražená z druhé třetiny nebude stačit ani na běžné výživné všech věřitelů, pak se mezi ně rozdělí částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného, a to bez ohledu na výši dlužného výživného. Tento postup vyplývá z ustanovení § 280 občanského soudního řádu.

K Vaší otázce, zda je možné zasílat běžné výživné na účet exekutora, platí, že v případě exekučního řízení se sražené prostředky zasílají na účet soudem pověřeného exekutora, neboť ten je pověřen vedením samotné exekuce, a je tudíž sám dále zodpovědný za postoupení těchto prostředků oprávněným osobám.

Odpovědět na dotaz