Dobrý den,

obávám se, že co se týče zpřístupnění údajů o osvojení, tak bez spolupráce otce to nebude možné. Nicméně, pokud máte nějakou představu o tom, kdo by potenciálním osvojencem mohl být, tak je možné využít ustanovení §8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, kdy "Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen „kontaktující osoba“) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen „kontaktovaná osoba“) s využitím základního registru obyvatel....Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje a důvod pro zprostředkování kontaktu... Podpis na žádosti musí být úředně ověřen; to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost... Ministerstvo provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2. Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě." Fakticky ale dosáhnete pouze toho, že kontaktované osobě budou zaslány kontaktní údaje kontaktující osoby (jednoho z Vašich dětí kupříkladu), a pak bude záležet na kontaktované osobě (potencionálnímu osvojenci), zda kontakt "přijme" a bude se chtít s kontaktující osobou sejít.

Co se týče vydědění, tak pokud byl otec Vašich dětí PLATNĚ vyděděn, tak vydědění platí i pro potomky otce Vašich dětí, ale pouze pokud ho přežijí. Pokud by ale otec Vašich dětí zemřel dříve, než jeho otec (ten, který ho vydědil), tak potomci otce Vašich dětí dědit budou, pokud nebyli separátně vyděděni.

Výše uvedené je stanoveno v ustanovení § 1646 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které stanoví, že "Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického."

K platnosti vydědění odkazuji na ustanovení § 1646 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Co se týče osvojení, tak samozřejmě podmínky pro osvojení dítěte (či za určitých podmínek zletilé osoby) se případ od případu liší. Vždy je třeba posuzovat každou situaci zvlášť. Zpravidla ale soud požaduje, aby měl osvojitel k dítěti vztah a osvojení bylo v zájmu dítěte, dále se osvojitel musí o dítě minimálně půl roku plnohodnotně starat a hradit s péčí spojené náklady a samozřejmě zdravotní stav osvojitele a jeho způsob života jsou faktory, které bude soud rovněž zohledňovat. Je úlohou soudu, aby zajistil, že institut osvojení nebude zneužíván a nebude tak docházet k fingovaným institutům za účelem míjejícím se s podstatou osvojení. Kupříkladu mnoho mezinárodních úmluv skrze svůj text zavázaly státy bojovat proti ekonomickému zneužívání osvojení. Pokud by však přeci jenom bylo osvojení například účelové, tak by se takové jednání příčilo dobrým mravům (ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník "Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.") a jako zjevné zneužití práva by nepožívalo právní ochrany (ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). A navíc dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník "Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu." Ale je třeba předem upozornit na skutečnost, že i takové jednání v rovině statusového práva právní následky vyvolává.

Je zde možnost zrušení osvojení, ale to jen pokud jsou pro to důležité důvody a návrh soudu podá osvojitel nebo osvojenec (ustanovení § 840 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Co se týče promlčecí lhůty u dědictví, tak právo na vydání zděděného majetku se promlčí v obecné tříleté promlčecí lhůtě (ustanovení § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník) od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno. Promlčecí lhůta začíná běžet od právní moci rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno nabytí dědictví ke konkrétnímu majetku.