Znepřístupnění údajů v rejstříku se může týkat pouze sídla zapsané osoby nebo údajů o osobách ve funkcích členů orgánů, a to jak fyzických, tak i právnických. V závislosti na návrhu zapsané osoby lze skrýt všechny, nebo jen některé údaje o členech orgánů, zejm. jméno, adresu pobytu (sídla), datum narození (IČO) atp. Samotné znepřístupnění uvedených informací musí být vždy ve veřejném zájmu, jinak nelze předpokládat úspěch návrhu.

Pokud soud návrhu vyhoví, bude zápis v rejstříku nahrazen konstatováním, že požadovaný údaj je znepřístupněn dle § 25 odst. 2 zák. 304/2013 Sb. Pro třetí osoby tak vzniká komplikace, jelikož nemohou z veřejně dostupných zdrojů získat informaci o členech orgánů a opřít se o formální a materiální publicitu veřejných rejstříků v plném rozsahu.

Samotný zákon tuto otázku řeší tím, že i v případě znepřístupnění některých údajů umožňuje zapsané osobě, příp. osobě, která prokáže právní zájem, vyžádat si opis zápisu dle § 4 zák. 304/2013 Sb., ve kterém již budou údaje o členech orgánu uvedeny. Aktuální opis zápisu by měl být k prokázání skutečného stavu dostatečný, přesto bych pro jednání s bankou doporučil připravit si i zápis z jednání, na kterém bylo přijato rozhodnutí o volbě člena orgánu, a pokud má spolek i člena orgánu, který skryt není, lze uvažovat i o předložení čestného prohlášení spolku podepsaném tímto členem o tom, že určitá osoba je členem statutárního orgánu.

Mgr. Michal Antoš, advokát