Právo na odstupné zaměstnanci vznikne. Vznik tohoto práva je totiž dle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce spojen s tím, jakým způsobem a z jakého důvodu byl rozvázán pracovní poměr [v daném případě výpovědí zaměstnavatele pro nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce]. Není rozhodující, jestli měl zaměstnavatel zájem na dalším zaměstnávání dotyčného zaměstnance a navrhl mu změnu obsahu pracovní smlouvy co do druhu práce, stejně jako právo zaměstnance na odstupné neovlivní fakt, že takovou nabídku zaměstnavatele odmítl (nemá totiž povinnost ji přijmout). Nelze tedy dovozovat, že když zaměstnanec nemá zájem na pokračování v pracovním poměru, jen na jiné pracovní pozici, přichází tím o odstupné. To mu přísluší ve vazbě na následný postup zaměstnavatele spočívající v doručení výpovědi z pracovního poměru pro jeho nadbytečnost.

Obdobný závěr nutno přijmout pro případ, že by se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťovala a zaměstnavatel učinil v této souvislosti zaměstnanci nabídku na změnu místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě.