V prvním případě zaměstnanci nezbývá, než aby k odvolání výpovědi z pracovního poměru opravdu přistoupil. Musí tak dle ustanovení § 50 odst. 5 zákoníku práce učinit písemně, písemnost zaměstnavateli řádně doručit a spoléhat na to, že s tímto odvoláním bude zaměstnavatel písemně souhlasit. Jedině tak totiž pozbude výpověď právních účinků a na jejím základě pracovní poměr neskončí a zaměstnanci bude i nadále trvat pracovní poměr.

Druhý případ se bez odvolání výpovědi z pracovního poměru obejde. Protože pracovní poměr by v důsledku výpovědi skončil až uplynutím výpovědní doby, lze se dohodnout na rozvázání tohoto pracovněprávního vztahu k dřívějšímu dni. Účinky právního jednání spočívajícího v dohodě nastanou dříve a výpověď není nutné odvolávat, ztratí svůj význam.