Právní poradna logo

Pořadí srážek ze mzdy

Datum:04. 11. 2024 v 11:58
Poslední aktivita:15. 11. 2024 v 09:00
Zhlédnuto:275x
0

Prosím o radu ohledně pořadí srážek ze mzdy. Dne 22. 3. 2023 jsem obdržela exekuci ohledně DLUŽNÉHO výživného. Dne 7. 7. 2023 jsem obdržela nepřednostní exekuci. A dne 5. 9. 2023 do exekučního příkazu na dlužné výživné přibylo BĚŽNÉ výživné. Nejsem si jistá, jak správně srážet. Nicméně si myslím, že když dlužné výživné i běžné výživné jsou na jednom exekučním příkazu, tak platí datum doručení původního exekučního příkazu, tedy 22. 3. 2023. Budu tedy srážet běžné výživné, dlužné výživné, a pokud zbyde nějaká částka, tak teprve poté nepřednostní exekuci. Myslím si to správně?

Děkuji za radu a přeji příjemný den

Odpovědi (1)

0

Dobrý den,

za předpokladu, že Vám jak pro dlužné výživné, tak pro běžné výživné byl doručen jen jeden exekuční příkaz, bude pro pořadí obou pohledávek (v souladu s § 280 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“), resp. § 3 odst. 2 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí), rozhodné datum doručení tohoto exekučního příkazu.

Co se pak týče samotného postupu při provádění srážek ze mzdy, tak je postup následující. Nejdříve je třeba vypočítat čistou mzdu podle pravidel § 277 OSŘ. Dále se od čisté mzdy odečte podle § 278 OSŘ tzv. nezabavitelná částka. Způsob výpočtu nezabavitelné částky stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, ve znění pozdějších předpisů.

Po odečtení nezabavitelné částky je ještě třeba určit, zda tento zbytek přesahuje či nikoli hranici, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Způsob výpočtu této hranice je opět stanoven v již zmíněném nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Pokud zbytek čisté mzdy přesahuje tuto hranici, pak částka, o kterou ji přesahuje, přestavuje plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy ve smyslu § 279 odst. 3 OSŘ.

Část čisté mzdy do výše zmíněné hranice se zaokrouhlí směrem dolů na částku vyjádřenou v celých korunách a dělitelnou třemi. Tato částka se poté rozdělí na třetiny, přičemž pohledávky výživného, jakožto přednostní pohledávky ve smyslu § 279 odst. 2 OSŘ, se sráží ze dvou třetin této částky (třetí třetina náleží povinnému a pro srážky ji tak nelze použít). Dvě pro srážky použitelné třetiny je pak nutné využít následovně. Přednostní pohledávky se nejdříve sráží jen z druhé třetiny, přičemž v rámci tohoto kroku mají navíc pohledávky výživného přednost před ostatními přednostními pohledávkami. Pokud je sráženo více pohledávek výživného, mají přednost pohledávky běžného výživného před pohledávkami dlužného výživného, a to bez ohledu na jejich pořadí. Pokud by částka odpovídající druhé třetině nestačila k plnému uspokojení přednostních pohledávek, přičte se k této částce ještě již zmíněná plně zabavitelná částka zbytku čisté mzdy. Pokud z plně zabavitelné částky po uspokojení přednostních pohledávek nějaká částka zbyde, přičte se k první třetině k uspokojení ostatních pohledávek. Z první třetiny se srážejí ostatní pohledávky, ale i přednostní pohledávky, pokud k jejich uspokojení nestačila druhá třetina. Z první třetiny se však pohledávky již srážejí dle jejich pořadí, bez ohledu na to, zda jsou přednostní nebo nikoli.

Ve Vašem případě tedy pořadí pohledávek výživného bude hrát roli až v případě, kdy by došlo k jejich srážení z první třetiny zbytku čisté mzdy, přičemž pro určení jejich pořadí bude rozhodné datum doručení exekučního příkazu, kterým byla exekuce těchto pohledávek nařízena.

Adam Dvořák, advokát

Vojtěch Vojíř, paralegal

DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o. - https://deltalegal.cz

Odpovědět na dotaz