Živnostníci a další podnikající lidé nemají rádi zbytečné papírování, samozřejmě kromě profesionálních účetních, pro které zde naopak platí "čím hůře, tím lépe". Aby zejména ti drobní podnikatelé bez zaměstnanců nemuseli marnit drahocenný čas tříděním a sepisováním účtenek, mají již od počátku budování novodobého kapitalismu v Česku možnost uplatnit neprokazované tzv. paušální výdaje. A to zákonem stanoveným procentem z dosažených příjmů. Ovšem poté, co byly od roku 2018 maximální povolené částky těchto paušálních výdajů (stropy) sraženy na polovinu, se řada podnikatelů nechtíc ale daňově výhodně vrátila k pracné a únavné daňové evidenci prokazovaných výdajů. Jenže další novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") zase od roku 2019 stropy paušálních výdajů vrátila do jejich dřívější dvojnásobné výše, takže se řada OSVČ od roku 2019 - případně později - opět vrátila k jednodušším paušálním výdajům. Často ale v této euforii zapomínají, že návrat k paušálním výdajům si ovšem vyžádá jednorázovou úpravu základu daně, a to poněkud nelogicky a zejména neprakticky již zpětně za minulý rok! Takže když v dotazovaném případě ke změně z prokázaných výdajů na paušální výdaje dojde od roku 2021, pak je nutno adekvátně upravit základ daně z příjmů za předcházející rok 2020! A obdobně při přechodu naopak z paušálních výdajů na daňovou evidenci od roku 2020, bylo nutno upravit základ daně za rok 2019!

Způsob uplatnění daňových výdajů - neprokazované paušální dle § 7 odst. 7 a 8 ZDP versus prokazované daňovou evidencí podle § 7b ZDP - mohou podnikající fyzické osoby (OSVČ) klidně měnit z roku na rok. S tím tedy tazatel problém mít nebude. Nicméně v praxi se při těchto změnách přesto často chybuje, ovšem v jiné záležitosti, kterou nevyčteme z § 7 ZDP, ale poměrně nepřehledně až z ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Jedná se o jednorázovou úpravu základu daně z příjmů dotyčného poplatníka, která se mimochodem netýká jen změny ve způsobu uplatnění daňových výdajů, ale třeba také ukončení nebo dlouhodobého přerušení samostatné (podnikatelské) činnosti, případně pronájmu dle § 9 ZDP. Důvodem těchto úprav je snaha o pokud možno spravedlivé srovnání daňových podmínek v situaci, kdy dochází k zásadní změně v uplatňování výdajů, případně ohledně samotné činnosti ad výše.

Jaké konkrétní úpravy základu daně OSVČ tedy provázejí přechod z daňové evidence (podle zadání poprvé a zároveň naposledy vedené v roce 2020) na paušální výdaje stanovené procentem z příjmů (v daném případě zase od roku 2021 u obchodní "neřemeslné" živnosti 60 % z příjmů nejvýše ovšem 1,2 milionu Kč). Najdeme je v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, který si zpřehledníme.

- rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně ..., se upraví:

• zvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (pozn. následně obdržený příjem z dodaněné pohledávky nebude podruhé zdaňován),
• s výjimkou zaplacených záloh (pozn.: tyto byly daňovým výdajem již při zaplacení, ale protože jde také o pohledávky za dodavateli, znamenalo by zvýšení základu daně nyní nespravedlivé anulování jejich daňového vlivu),
• a s výjimkou problémových pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP za dlužníkem:
• u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
• který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí,
• který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
• který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a v době vzniku (!) pohledávky věřitel nebyl s původním dlužníkem tzv. spojenou osobou,
• na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,
• jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí;

- sníží o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly daňovým výdajem,

• s výjimkou přijatých záloh (pozn.: tyto byly zdanitelným příjmem již při přijetí, ale protože jde současně o dluh vůči odběrateli, znamenalo by nyní snížení základu daně nespravedlivé anulování jejich daňového vlivu),

- zvýší o cenu nespotřebovaných zásob a

- zvýší o zůstatky vytvořených "zákonných" rezerv vytvořených v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů);

- přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

Nepraktickou komplikací je, že takto je nutno upravit základ daně již zpětně za zdaňovací období (kalendářní rok) předcházející roku, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Což v případě tazatele znamená, že musí upravit základ daně již roku 2020, kdy (poprvé a) naposledy vedl daňovou evidenci a nikoli až roku 2021, kdy začal po roce opět uplatňovat paušální výdaje. Výhodou tazatele je, že se rozhodl změnit způsob uplatňování daňových výdajů od roku 2021 nezvykle rychle, hned na počátku tohoto roku, takže zmíněné úpravy základu daně může jednoduše promítnout do teprve chystaného daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2020. Jak už tomu ale v praxi bývá, většina OSVČ zkraje roku ještě není definitivně rozhodnuta, jestli přejde na paušální výdaje nebo setrvá u daňové evidence. Volba totiž závisí hlavně na celoročním úhrnu příjmů a prokazatelných daňových výdajů, které jsou pochopitelně známy až koncem daného roku (v tomto případě např. 2021). Takže pak budou muset - na rozdíl od tazatele - zmíněné úpravy základu daně promítnout zpětně do roku 2020 poměrně náročnější formou dodatečného daňového přiznání za rok 2020, které podají někdy ke konci roku 2021, případně až zkraje roku 2022. Na tuto nepříjemnost daňový zákon naštěstí pamatuje alespoň tím, že nehrozí sankce poplatníkovi, který se rozhodl přejít z daňové evidence na paušální výdaje od roku 2021 teprve během tohoto roku , nebo dokonce až zkraje roku 2021. Sice bude muset stále podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, ale když jej podá - a příslušné zvýšení daně z příjmů za rok 2020 - doplatí do 1. dubna 2022, nehrozí mu sankční úrok z prodlení.