Vážený pane Borovče,

Váš dotaz je relativně obecný, což se promíjí i do povahy této odpovědi.

Nejprve se vyjádřím k povinnostem spolku vůči zákonnému zástupci člena spolku.

Pokud stanovy neurčí, jaká máte práva, jakožto zákonný zástupce člena klubu, uplatní se pouze obecná úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „Občanský zákoník“). Jakožto zákonný zástupce člena spolku vykonáváte práva, která stanovy přiznávají členům klubu a dále práva, která členům klubu stanoví Občanský zákoník, či jiné předpisy.

Občanský zákoník upravuje práva členů spolku v ustanovení § 214 a následujících. Tyto práva je však třeba porovnat se stanovami spolku, neboť některá práva mohou být upravena stanovami odlišně.

Člen spolku má následující práva: podat návrh na vyloučení člena; podat návrh na přezkum rozhodnutí o vyloučení člena; účastnit se členské schůze a na členské schůzi hlasovat, zejména volit členy volených orgánů spolku; na členské schůzi žádat vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se k zasedání členské schůze; právo na přiměřené zadostiučinění, porušil-li spolek základní členské právo závažným způsobem; a v poslední řadě má právo vystoupit ze spolku. Co se týče možnosti změny stanov, tu by měly řešit stanovy samy. Pokud tak nečiní, o změně stanov rozhoduje členská schůze.

V této věci též uvádím, že z podnětu alespoň jedné třetiny členů spolku musí statutární orgán spolku svolat zasedání členské schůze. Pokud členskou schůzi statutární orgán nesvolá do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám.

K odpovědnosti klubu za dítě podávám následující stanovisko.

Občanský zákoník, ani jiný zákon, neobsahuje ustanovení, které explicitně míří na odpovědnost sportovního klubu za dítě, které je členem klubu. Pokud tuto úpravu neobsahují ani stanovy klubu, uplatní se obecná pravidla odpovědnosti v Občanském zákoníku, a to ustanovení § 2894 a následující, zejména ustanovení § 2921.

Ustanovení § 2921 odst. 1 Občanského zákoníku zní následovně: „Společně a nerozdílně se škůdcem, je-li jím nezletilý, který dovršil třinácti let, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.“

Ustanovení § 2921 Občanského zákoníku míří na situace, kdy dítě způsobí škodu, avšak buď není za své jednání odpovědné, neboť není s to posoudit následky svého jednání, a v tom případě odpovídá za škodu osoba vykonávající dohled, pokud dohled zanedbala, nebo je dítě odpovědné společně a nerozdílně s osobou vykonávající dohled, pokud tato osoba dohled zanedbala.

Co se týče pojmu zanedbání náležité míry dohledu, ten dále specifikuje judikatura, a to následovně: „náležitým dohledem není možno rozumět takový dohled, který by byl za normálních okolností osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně ("na každém kroku"), neboť v tom případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena. Z tohoto hlediska bylo třeba, aby i v souzeném případě byly zjištěny okolnosti významné pro posouzení případného zproštění odpovědnosti druhého žalovaného a třetí žalované jako rodičů prvého žalovaného, který škodu způsobil.“

Za škodu způsobenou dítěti odpovídá škůdce podle obecných ustanovení Občanského zákoníku, zejména podle ustanovení § 2894 ve spojení s ustanovením § 881 Občanského zákoníku. Otázka, kdo nese odpovědnost za škodu způsobenou dítěti, však není jednoduchá, a vždy je nezbytné vzít v úvahu konkrétní skutkové okolnosti, a zjistit, zdali došlo k porušení právní povinnosti. Obecně lze říci, že jak konkrétní osoby klubu (např. trenér, vychovatel), kterým je dítě svěřeno, tak i rodiče, mají řádně pečovat o zdraví a ochranu dítěte.