Téměř každá osoba samostatně výdělečně činné (dále též "OSVČ") využívá vlastní automobil nejen pro potřeby své samostatné činnosti alias pro podnikání, ale zčásti rovněž pro soukromé (rodinné) účely. Obdobně je tomu u fyzických osob s příjmy z nájmu, kteří se také často neobejdou bez vozidla, přičemž by ale bylo zbytečné pro osobní potřebu pořizovat druhé auto. Ať už se jedná o nový nebo ojetý vůz, jeho pořizovací cena bývá poměrně vysoká, a proto se vyplatí jej daňově odpisovat. Za tímto účelem ale OSVČ musí automobil zahrnout do daňové evidence a pronajímatelé jej jednoduše zanesou do evidence hmotného majetku - jak požaduje § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů (dále též "ZDP").

Automobil je hmotný majetek dlouhodobé spotřeby, jehož pořizovací cenu proto nelze zahrnout do daňových výdajů jednorázově, ale postupně formou odpisů po dobu minimálně 5 let. Přičemž si poplatník může standardně zvolit mezi metodou odpisování rovnoměrnou nebo zrychlenou, kterou pak ale již nesmí změnit. Označení "zrychlená" je matoucí, neboť celková doba odpisování trvá stejně a celá pořizovací cena se v obou případech do daňových výdajů dostane přes odpisy až po pěti letech, nebo později (např. pokud bylo odpisování přerušeno nebo došlo k jeho technickému zhodnocení). Ono "zrychlení" spočívá v tom, že na počátku jsou odpisy nejvyšší a postupně klesají, čímž je větší část pořizovací ceny ve výdajích poněkud dříve. Naproti tomu rovnoměrné odpisy jsou výpočetně jednodušší, druhý až pátý rok činí 22,25 % z pořizovací ceny, pouze v prvém roce je odpis cca poloviční - 11 % - přičemž ale není podstatné, jestli bylo vozidlo koupeno v lednu či v prosinci.

Komplikací ale v našem případě je, že poplatník auto nevyužívá jen pro samostatnou (podnikatelskou) činnost nebo v souvislosti s příjmy z nájmu, ale také soukromě (rodinně). Nebylo by tedy spravedlivé zahrnovat do daňových výdajů plnou výši vypočtených ročních odpisů. A stejně to vidí i daňový zákon, když v § 28 odst. 6 ZDP stanoví, že "při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů". Tato poměrná část daňově uznaných odpisů vozidla se v praxi obvykle určí dle poměru kilometrů ujetých pro účely zdanitelných příjmů ze samostatné činnosti nebo nájmu vůči celkovým kilometrům ujetým v daném roce. Speciální poměrnou část 80 % odpisů - bez ohledu na skutečně ujetý poměr kilometrů - stanoví citované ustanovení pro případ, že u daného vozidla poplatník uplatňuje tzv. krácený paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. V praxi se v této souvislosti zapomíná na to, že i když je daňově účinná jen poměrná část odpisů, tak přesto snižuje zůstatkovou cenu auta plná (nekrácená) výše ročních odpisů, jak výslovně uvádí § 29 odst. 2 ZDP.

Pokud poplatník prodá automobil ještě před jeho plným odepsáním - tedy obvykle dříve než po 5 letech - uplatní jako související daňový výdaj celou zůstatkovou cenu. Ať už půjde o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (je-li vůz prodáván coby součást obchodního majetku) nebo o ostatní příjem dle § 10 ZDP (pokud byl před prodejem z obchodního majetku vyřazen nebo sloužil k nájmu). Jestliže k prodeji dojde až po odepsání vozidla, kdy je už zůstatková cena nulová, pak tento související daňový výdaj pochopitelně uplatnit nepůjde.

Bylo by nespravedlivé, aby při prodeji auta, které poplatník používal pro zdanitelné příjmy z podnikání nebo nájmu jen zčásti - a proto zahrnoval do daňových výdajů jen poměrné části odpisů - při prodeji zdanil celý příjem. Na tuto křivdu pamatuje speciální ustanovení daňového zákona ukryté na adrese § 23 odst. 4 písm. e):

• Do základu daně se nezahrnují příjmy do výše přímo souvisejících daňově neuznaných výdajů; ať už půjde o příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti nebo o ostatní příjmy.

Příklad - Zdanění příjmů z prodeje auta využívaného i soukromě

Paní Monika podniká jako účetní a vede si daňovou evidenci. Velkou výdajovou položkou jsou odpisy automobilu, který před pěti lety koupila za 300 000 Kč a s koncem roku 2020 jej už plně daňově odepsala, takže zůstatková cena je nulová. Ovšem z důvodu částečného soukromého využívání auta pro potřeby rodiny uplatnila do daňových výdajů jen 2/3 odpisů, což v úhrnu činilo 200 000 Kč. V roce 2021 auto prodala za 150 000 Kč.

Protože její vypočtené vyměřovací základy nedosahují zákonných minim - z nichž tak jako tak pojistné platí - nevadí, že příjem z prodeje zvýší dílčí základ daně z příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti. Navíc toto zvýšení nebude o plných 150 000 Kč prodejní ceny, ale jen o 50 000 Kč, o které tento příjem převyšuje přímo související daňově neuznané výdaje v podobě neuznaných částí ročních odpisů v úhrnu za 100 000 Kč.