Dobrý den, pane Kučero,
děkujeme za rychlou reakci. Máme na mysli zřejmě stejný nárok – tedy pravidelnou měsíční částku, kterou zaměstnanec dostává od bývalého zaměstnavatele z jeho zákonného pojištění odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání. Smyslem a účelem této částky je dorovnat (nahradit) příjmy snížené právě zhoršením zdravotního stavu zaměstnance v důsledku pracovního úrazu či nemocí z povolání. Tento nárok není závislý na trvání pracovního poměru a náleží zaměstnanci i po jeho skončení, a to i tehdy, pokud si najde zaměstnání nové či si vydělává jinak (např. jako OSVČ).
Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského pojištění. Pokud se však výdělek zaměstnance zvýší, může zaměstnavatel žádat o snížení renty. Pokud by nové příjmy byly vyšší než původní mzda, z níž se vychází (tedy mzda před úrazem/nemocí z povolání), nárok na náhradu by mohl být soudem zcela zrušen (jelikož by neexistovala žádná újma v podobě sníženého výdělku). Nicméně pokud by zaměstnanec prokázal, že vyšších příjmů dosahuje vynaložením zvýšeného úsilí, renta by snížena/zrušena být nemusela – to by však bylo otázkou poměrně složitého dokazování u soudu. Nárok na rentu zaniká také dosažením věku 65 let či přiznáním starobního důchodu.