Právní poradna logo

Výpočet náhrady ztráty na výdělku

Datum:28. 03. 2023 v 07:27
Poslední aktivita:04. 04. 2023 v 14:54
Zhlédnuto:3964x
0

Řeším nyní odškodnění nemoci z povolání způsobené onemocněním covid-19 a potřebuji do Kooperativy odeslat výpočet náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, protože zaměstnanci byl po dobu nemoci vyplácen příspěvek při karánténě. Bude tento vyplácený příspěvek rovněž vstupovat do náhrady ve výpočtu a o to potom Kooperativa zaplatí méně? Nebo se na této příspěvek pohlíží jako na nějaký bonus a nebude vstupovat do výpočtu pro náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti? Vznášela jsem dotaz přímo do Kooperativy, ale do dnešního dne se mi nedostalo odpovědi.

Odpovědi (1)

0

Dobrý den,

podle § 271a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Pro stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku je tedy ve smyslu zákoníku práce rozhodující:

  • průměrný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti, tj. průměrný výdělek dle § 351 a násl. zákoníku práce, vždy za příslušné rozhodné období před konkrétní pracovní neschopností, za kterou je náhrada požadována, a
  • skutečný příjem zaměstnance, tj. náhrada mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce poskytovaná zaměstnavatelem a nemocenské dávky za další období pracovní neschopnosti.

Rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a skutečným příjmem zaměstnance pak představuje výslednou náhradu za ztrátu na výdělku. Účelem náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je kompenzace ztráty na výdělku zaměstnance po dobu trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má po dobu pracovní neschopnosti obdržet takový příjem, jako by obdržel, kdyby k nemoci z povolání nedošlo.

Tzv. izolačka představovala mimořádný příspěvek, jenž zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci při nařízené karanténě nebo izolaci k náhradě příjmu. Podmínky poskytování a placení pojistného ve vztahu k poskytnutí tohoto mimořádného příspěvku jsou upraveny v zákoně č. 518/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. V § 8 odst. 2 tohoto zákona je stanoveno pravidlo, že se k příspěvku nepřihlíží, zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu. Důvodová zpráva navíc uvádí, že účelem příspěvku bylo částečné zlepšení materiální situace osob, kterým byla nařízena karanténa, protože pokles příjmů těchto osob vedl u některých z nich k nízké ochotě sdělovat potenciálně rizikové kontakty. Bylo by proto v rozporu s účelem příspěvku, aby tento příspěvek byl krácen.

Ačkoli k této konkrétní otázce neexistuje oficiální stanovisko orgánů veřejné moci (např. Ministerstva práce a sociálních věcí, které k tzv. izolačce vydalo přehled nejčastějších otázek a odpovědí), máme za to, že s ohledem na skutečnost, že je pro výpočet výše náhrady v tomto případě zjišťován skutečný příjem zaměstnance během pracovní neschopnosti, vycházet přímo ze zákonného pravidla, že se při výpočtu výše příjmu k mimořádnému příspěvku nepřihlíží.

Odpovídá: Mgr. Adéla Cimburková, GHS Legal

Odpovědět na dotaz