Vážená paní Pešková,
k povinnosti rodiče stýkat se s dítětem si dovoluji uvést, že ust. § 888 občanského zákoníku upravuje právo rodiče stýkat se s dítětem, které je v péči jen jednoho rodiče, a stejně tak právo dítěte stýkat se s tímto druhým rodičem. Rozsah styku dítěte a rodiče musí být vždy nastaven tak, aby odpovídal zájmu dítěte. Dovozuje se však, že se nejedná jen o právo rodiče, ale i o jeho povinnost stýkat se s dítětem. Tuto povinnost lze nicméně jen obtížně vymáhat, pokud se rodič se svým dítětem stýkat nechce. O něco jednodušší je v tomto ohledu vymáhání vyživovací povinnosti.
Pokud jde o dohodu o styku s dítětem a o výši výživného, ústní dohoda, kterou se nyní řídí styk s dítětem, je sice závazná, ale v případě soudního sporu by bylo obtížné prokázat její obsah, a tedy i konkrétní porušení dohody ze strany otce. Z toho důvodu doporučuji bez zbytečného odkladu uzavřít s otcem dohodu o styku s dítětem a o výši výživného písemně. V této dohodě je vhodné co nejpřesněji popsat, v jakém rozsahu se každý z rodičů bude s dítětem stýkat, respektive v případě výhradní péče matky určit rozsah styku, v jakém se zavazuje umožnit styk dítěte s otcem. Do dohody doporučuji uvést i to, u kterého z rodičů bude dítě trávit konkrétní svátky, prázdniny atd.
Výše výživného se poté standardně určuje ve výši, která odpovídá dohodnutému rozsahu styku. Občanský zákoník nicméně nevylučuje, aby v mimosoudně uzavřené dohodě mezi rodiči bylo upřesněno, že otec je povinen platit sníženou částku odpovídající pouze 60 % výživného, a to z důvodu, že otec o dítě v částečném (dohodnutém) rozsahu sám osobně pečuje. Ustanovení může znít např. takto:
„Otec je povinen platit na výživu dítěte částku ve výši (konkrétní částka, která se rovná 100 % výživného, např. 10.000,-) Kč (dále jen „výživné“). Za předpokladu dodržení rozsahu rozšířeného styku s dítětem ze strany otce v souladu s čl. (doplnit) odst. (doplnit) této dohody se rodiče dohodli, že otec je povinen platit na výživu dítěte částku ve snížené výši odpovídající 60 % výživného, tj. (konkrétní částka, která se rovná 60 % z výživného, např. 6.000,-) Kč.“
Vedle výše výživného je na místě v dohodě minimálně upravit také splatnost a místo placení (k rukám pečující matky, obvykle na její bankovní účet). V případě shora uvedené formulace dává smysl stanovit splatnost výživného až na poslední den příslušného měsíce, aby k datu splatnosti bylo možné určit, v jaké výši má otec povinnost výživné uhradit. Jiná varianta, spojená např. s povinností doplatit zbytek výživného, by byla více komplikovaná. Pokud by otec dohodu o styku s dítětem a o výši výživného nedodržoval a s dítětem se přestal stýkat (a to buď úplně nebo i ve sníženém rozsahu), uplatnila by se první věta uvedeného ustanovení dohody.
Pokud se otec dítěte nebude ochoten dohodnout, případně pokud by dohodu navzdory tomuto ujednání nedodržoval, bylo by nezbytné se obrátit na soud a podat návrh na úpravu poměrů (péče, výživy a styku s dítětem). V rámci tohoto soudního řízení vás soud bude primárně vést k nalezení smírného řešení, přičemž věc může být i v tomto případě skončena schválením dohody rodičů. Schválení dohody soudem je vhodné, neboť poté máte v ruce exekuční titul, na jehož základě lze plnění závazku otce vymáhat cestou výkonu rozhodnutí, resp. exekuce. Zda by soud schválil ustanovení o výši výživného v podobě, v jaké je uvedeno výše, není možné s naprostou jistotou potvrdit. Nicméně pokud by soud s ohledem na rozšířený rozsah styku výživné, které je otec povinen platit, určil pouze ve výši 60 %, poté by v případě nedodržování rozsahu styku ze strany otce mohlo jít o změnu poměrů, pro níž soud může své předchozí rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě změnit. Tedy s ohledem na skutečnost, že otec dosud hradil výživné ve stanovené výši proto, že sám o dítě v určitém rozsahu pečoval, ale takovou péči už v současnosti nevynakládá. Soud by měl následně přihlédnout mj. k tomu, v jaké míře který z rodičů o dítě osobně pečuje, a v návaznosti na to změnit dohodu rodičů o výživném.
Odpovídají: Mgr. Adéla Frenclová a Mgr. Karolína Lukášová, advokátní koncipientky
