Dobrý den,
základní právní předpoklady zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí jsou upraveny v § 55 odst. 7 exekučního řádu. Předně platí, že úprava se užije v řízeních, kde po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce nedošlo k žádnému plnění.
Úprava se však neužije v případě, že exekucí je postižena nemovitá věc.
K zastavení rovněž nedojde ani v případě, je-li exekuční řízení podle zvláštního předpisu přerušeno nebo pokud další právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést.
Exekutor tedy zkoumá toliko plnění po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce, dále pak, jestli došlo v exekuci k postižení nemovité věcí (nebo podílu na nemovité věci), a skutečnost, zda se jedná o exekuci uvedenou v § 55 odst. 9 exekučního řádu.
Obsahem ustanovení § 55 odst. 12 exekučního řádu jsou definované procesní situace, pro které shodně platí, že lhůta posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce neběží (exekuce nepeněžitého plnění; doba, po kterou probíhala některá dílčí řízení; doba, po kterou byla exekuce jako celek odložena).
Zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí má dopadat především na ty exekuce, u kterých mimo podmínek uvedených v § 55 odst. 7 exekučního řádu by navíc mělo být vysoce pravděpodobné, že ani do budoucna nelze očekávat byť jen částečné plnění.
Jsou-li splněny všechny výše uvedené právní předpoklady, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě do 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce, nebo aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Záloha na další vedení exekuce činí 500 Kč.
Zastavením exekuce pro uplynutí některé ze lhůt limitujících neúspěšné trvání exekuce nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění.
Nestanoví-li se dále jinak, v řízeních zahájených před 1. 1. 2022 začne běžet lhůta podle § 55 odst. 7 až ode dne 1. 1. 2022.
V řízeních zahájených do 31. 12. 2021, v nichž už byla vyznačena doložka provedení exekuce, se do lhůt podle § 55 odst. 7 a 11 upravujících limity trvání neúspěšné exekuce započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a exekucí nebyla postižena nemovitá věc. Jestliže v předmětných řízeních už uplynula šestiletá lhůta neúspěšného vedení exekuce podle § 55 odst. 7, prodlužuje se ze zákona doba jejího trvání do 31. 12. 2022. Teprve poté má exekutor postupovat ve smyslu § 55 odst. 7 až 13, tedy vyzvat oprávněného k dalšímu souhlasu s vedením exekuce, případně mu uložit zálohu na její další trvání, a nedojde-li k jejímu složení, exekuci zastavit.
V exekučních řízeních zahájených do 31. 12. 2012 exekutor do rejstříku zahájených exekucí nezapisoval doložku provedení exekuce. U těchto exekucí proto nelze navázat počátek lhůty pro jejich neúspěšné plynutí na datum vyznačení této doložky. Proto přechodná ustanovení zákona č. 286/2021 Sb. vymezila počátek lhůty jinak, s tím, že běží od nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. Tedy ve Vašem případě se lhůta počítá tímto způsobem.
Před novelou z roku 2022 bylo možné, aby soudní exekutor se souhlasem oprávněného exekuci zastavil i bez návrhu. Od roku 2022 se však zaváděla koncepce, kdy při opakované exekuci požádá exekutor oprávněného o přiměřenou zálohu na náklady exekuce, což míří zejména na případy, kdy byla exekuce pro bezvýslednost zastavena. Základní lhůtou je lhůta šesti let, jak již bylo zmíněno, po vyznačení doložky provedení exekuce, která může být složením zálohy na další vedení exekuce prodlužována o tři roky, a to nejvýše dvakrát, to znamená, že po dvanácti letech nejpozději, a to i bez souhlasu oprávněného, soudní exekutor exekuci zastaví.
Závěrem tedy, pokud jsou splněny všechny výše uvedené předpoklady, tak by oprávněného měl exekutor sám vyzvat, aby ve lhůtě do 30 dnů sdělil, zda se zastavením exekuce souhlasí či nikoli. Pokud oprávněný nebude souhlasit, bude povinen složit zálohu na další vedení exekuce. Pokud oprávněný souhlas vyjádří nebo se ve lhůtě nevyjádří, exekutor exekuci zastaví.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, o jakou částku se jedná, nicméně pokud se jedná o tzv. bagatelní exekuci (tedy částku nepřevyšující 1.500,-Kč bez příslušenství) a pokud v takovéto exekuci nebylo v posledních třech letech nic vymoženo, měl exekutor v prvním čtvrtletí roku 2022 zasílat výzvy oprávněným ke složení zálohy na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy exekutora zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Naopak je-li oprávněným záloha na náklady exekuce složena, soud po dobu 3 let od složení zálohy nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a je-li podán návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost (ať již před složením zálohy a nebylo o něm dosud rozhodnuto, nebo je návrh podán v době 3 let od složení zálohy) soud jej zamítne. Pokud dojde k zastavení exekuce shora popsaným způsobem, náleží oprávněnému náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něco vymoženo, snižuje se tato náhrada o výši již uhrazené částky. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce, přičemž přiznaná náhrada bude poskytována formou slevy na dani z příjmů. Při zastavení exekuce exekutorem za shora popsaných podmínek nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Po zastavení bagatelní exekuce již sice věřitel nemá nárok na soudní vymáhání nebo znovupodání exekučního návrhu, nicméně je mu alespoň přiznána částečná kompenzace za vynaložené výdaje spojené s exekucí. Tato kompenzace bude poskytnuta ve formě slevy na dani příjmu, a to ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství.
