Vážená paní Geršlová,

děkujeme Vám za otázky. Odpovíme postupně.

1. Změna druhu práce, doba určitá a zkušební doba

Zákoník práce nezakazuje změnu doby trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou. I z názorů odborné veřejnosti vyplývá, že ujednání o době trvání pracovního poměru lze změnit, a to i tak, jak popisujete (dodatkem k pracovní smlouvě původně uzavřené na dobu určitou). Dojde-li ke změně pracovního poměru původně na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou, je nutné se řídit ust. § 39 zákoníku práce, který stanovuje pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou.

Pokud se nemá celý pracovní poměr měnit z doby neurčité na dobu určitou, ale zaměstnanec má jen po určitou dobu vykonávat práci jiného druhu, a po uplynutí této doby se vrátit na svou původní pozici, je i taková varianta možná.

V obou případech ale doporučujeme dbát na správnost textace písemného dodatku, aby bylo jasně zřejmé, co bylo úmyslem stran.

Co se týká zkušební doby, zákoník práce ve svém ust. § 35 odst. 3 jasně říká, že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zjednodušeně lze tedy říct, že sjednání zkušební doby se váže na vznik pracovního poměru bez ohledu na jeho pozdější změny, tj. v rámci jednoho pracovního poměru lze sjednat pouze jednu zkušební dobu. Výše uvedené potvrzuje i konstantní judikatura, viz např. NS ČSR 6 Cz 12/83: „Počátek zkušební doby je vždy totožný se vznikem pracovního poměru, a proto je nepřípustné stanovit zkušební dobu se zpětnou platností. Tyto závěry vyplývají ze skutečnosti, že pracovní smlouva, v níž se zkušební doba sjednává, má být uzavřena nejpozději v den sjednaný jako den nástupu do práce, tj. v den vzniku pracovního poměru, a že zkušební doba nemůže být sjednána později, tedy poté, co pracovní poměr již vznikl.“ Resp. NS 21 Cdo 597/2006: „Zkušební doba nemůže být platně sjednána poté, co již vznikl pracovní poměr; nelze ji tedy dohodnout zpětně, ale nejpozději toho dne, který byl sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce.“

2. Dozor na školním výletě

Osoba, která není pedagogem a ani zaměstnancem školy, nemůže vykonávat dozor na školním výletu.

Školský zákon stanovuje, že bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v rámci vzdělávání a souvisejících činnostech zajišťuji školy a školská zařízení; konkrétně je to ředitel, kdo odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole nebo ve školském zařízení.

Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše. Tato skutečnost vyplývá z čl. 10 odst. 5 Metodického pokynu MŠMT ze dne 22.12.2005, č.j. 37 014/2005-25, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Jedná-li se o školu zřízenou ministerstvem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, lze odkázat i na čl. 6 odst. 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Z citovaného ustanovení vyplývá, že dohled k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

Pokud se jedná o základní školské vzdělávání, použije se i vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Z jejího ust. § 3 odst. 1 pak vyplývá, že bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje škola svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

Odpovídá: Mgr. Milan Gašparík, právník