Dobrý den,

právo odvolat dar vzniká dárci nevděkem obdarovaného. Jde o právo dárce, takže odvolání daru nenastává ze zákona projeveným nevděkem, ale je třeba, aby dárce dar odvolal, čímž kromě jiného dává najevo, že obdarovanému jeho závadné chování nepromíjí. Teprve poté může požadovat vydání celého daru, případně jeho peněžní ekvivalent.

Dárce nejprve uvědomí obdarovaného o rozhodnutí odvolat dar svým jednostranným právním jednáním, tj. výzvou, aby mu dar dobrovolně vrátil, není-li to možné, aby mu zaplatil jeho obvyklou cenu. Co se týče samotné výzvy k vrácení daru, zákon pro tuto výzvu žádnou zvláštní formu nestanoví. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že předmětem darování je nemovitá věc, musí být výzva učiněna písemně. Tuto výzvu k vrácení daru adresuje dárce přímo obdarovanému tak, aby doručení této výzvy v případném soudním sporu prokázal, nejlépe doručením do vlastních rukou.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („Občanský zákoník“) nestanoví ani konkrétní obsahové náležitosti výzvy, je nutno vyjít z obecných náležitostí právního jednání, zejména z hlediska jejich vážnosti, určitosti a srozumitelnosti. Výzva musí tedy obsahovat vymezení osoby dárce a obdarovaného, vlastní výzvu k vrácení konkrétního daru a současně - jak vyplynulo z dosavadní soudní praxe – rovněž indikaci toho, v čem dárce spatřuje zjevné porušení dobrých mravů, ublížení dárci, tj. určitá charakteristika (popis, rozsah, intenzita apod.) závadného skutku. Jen taková výzva je – dle soudní praxe – způsobilá darovací smlouvu zrušit, a obnovit tak vlastnické právo dárce k darované věci. Darovací poměr zaniká okamžikem, kdy takový projev vůle došel obdarovanému a obnovují se původní právní poměry, tj. především se obnoví vlastnictví dárce k darované věci a obdarovaný se odvoláním daru stává nepoctivým držitelem a je povinen darovanou věc vydat. Upozorňujeme však, že samotná výzva dárce není formálně vzato – tou skutečností, jež postačuje katastrálnímu úřadu, který vede příslušný veřejný seznam, k zápisu příslušné změny vlastnického práva. Požadované změny se dosáhne zápisem do katastru nemovitostí, který má podobu vkladu. Z pohledu odvolání daru nemovité věci půjde o listinu osvědčující skutečnost, že došlo k obnovení vlastnického práva dárce k nemovité věci na základě souhlasného prohlášení dle § 66 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

Pokud obdarovaný odmítne toto řešení, přichází v úvahu soudní ochrana cestou vlastnické žaloby.

V souvislosti s odvoláním daru Váš dotaz cílí i na specifické znaky dané mnohostí subjektů, a to na straně dárce. V dotazu však neuvádíte, zda se konkrétně jedná o některou z forem spoluvlastnictví (podílového, bytového či přídatného) nebo o majetek v režimu společného jmění manželů, či se vrácení daru poskytnutého ze společného jmění manželů domáhá např. rozvedený manžel po zániku společného jmění manželů, které ovšem nebylo vypořádáno ani dohodou bývalých manželů, ani soudním rozhodnutím. Každý takový případ je nutno posuzovat samostatně.

Co se týče spoluvlastnictví, nakolik je koncipováno jako ideální, tj. každý vlastní určený ideální podíl, s nímž může nakládat podle své vůle (viz úprava spoluvlastnického podílu a nakládání s ním), tj. darovat a případně požadovat jeho vrácení zpět při nevděku obdarovaného. Jinými slovy, každý spoluvlastník může odvolat dar pouze ohledně jím darovaného podílu. Není jistě vyloučeno, aby dar odvolali ohledně svých jednotlivý podílů všichni spoluvlastníci.

U postavení dárců – manželů ve vztahu k jejich společnému jmění již obecně aplikovatelné řešení poskytnout nelze. Ohledně darování nemovitostí u manželů však můžeme poukázat na stávající soudní závěry, že k platnosti odvolání daru nemovité věci je zapotřebí souhlasu obou manželů.

Pro úplnost doplňujeme, že nevděčné chování obdarovaného musí ze zákona naplnit tři předpoklady:

a) ubližuje dárci (eventuálně osobě dárci blízké) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti,

b) zjevně tím porušuje dobré mravy a

c) dárce toto chování obdarovanému nepromine.

S ohledem na dosavadní soudní rozhodování je nutno vždy zkoumat, jakou situaci lze za nevděk obdarovaného označit.

Ve světle výše uvedeného je nutno zdůraznit časové omezení práva dar odvolat pro nevděk. Dárce může dar odvolat do 1 roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil. Dozví-li se dárce o takovém jednání později, může dar pro nevděk odvolat do 1 roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu odvolání daru.

Marie Gallistlová, advokátka

DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o. - https://deltalegal.cz