Není tajemstvím, že česká populace stárne, proto nebude pro masy budoucích důchodců již postačující státní důchodové zabezpečení. Státní penze sice zůstanou, ale zpřísňující se podmínky nesplní více lidí a výše penzí bude klesat vůči průměrné mzdě. Díky tomu se prosazují alternativní soukromé penzijní produkty, a toto "spoření na stáří" podporuje stát formou příspěvků a daňových výhod, které se od roku 2017 razantně navýšily.
"Spokojené stáří" finančně stojí aktuálně na dvou penzijních pilířích. Největší objem důchodů připadá na tzv. I. penzijní pilíř, což je státní průběžný systém důchodového pojištění, v němž ekonomicky aktivní generace povinně přispívá do "jednoho balíku", z něhož jsou ihned vypláceny penze dnešním důchodcům. Jeho správu zajišťuje převážně Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné činí 28 % z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnanců hrubá mzda, z čehož se samotní zaměstnanci podílejí jen z 6,5 %, zbylých 21,5 % hradí zaměstnavatel nad rámec mezd; u OSVČ se počítá z poloviny dílčího základu daně z podnikání.
Od roku 2013 existoval problematický II. pilíř tvořený důchodovým spořením, který ovšem oslaboval zdroje již tak hodně deficitního průběžného I. pilíře, a proto byl novou vládou v roce 2016 bez náhrady zrušen.
III. pilíř tvoří dva penzijní produkty: penzijní připojištění (do něhož ale bylo možno vstoupit jen do konce roku 2012, čehož využilo cca 4,4 milionů lidí) a od roku 2013 doplňkové penzijní spoření. Výhodou prvého je garance nezáporného zhodnocení, trumfem druhého je možnost volby odvážnější investiční strategie (rizikovější, ale potenciálně výnosnější) a čerpání tzv. předdůchodu až 5 let před starobním důchodem. Účastník si může přispívat kolik chce - nejméně 100 Kč měsíčně - a příspěvky přes 300 Kč jsou podporovány státním příspěvkem (90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč), který může činit nejvýše 230 Kč měsíčně, a to u příspěvků 1 000 Kč měsíčně nebo jakkoli více. Vyšší příspěvky účastníka jsou pak zvýhodněny možností jejich odečtení od základu daně z příjmů účastníka, a zaměstnanci může daňově výhodně podporovat i zaměstnavatel.
Kromě produktů III. pilíře se lze finančně připravit na stáří i formou pojistné smlouvy s pojišťovnou. Na rozdíl od pojištění majetku je předmětem pojistné ochrany a důvodem pojistného plnění dožití se určitého věku. Kvůli dále uváděným daňovým výhodám se obvykle jedná o pojistný produkt - "soukromé životní pojištění" - který definuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZDP"); tento produkt není podporován státními příspěvky. Aby bylo možno čerpat daňové výhody, tak pojistné plnění nesmí plynout před 60. rokem věku ani dříve než po 60 měsících doby pojištění a smlouva nesmí umožnit výplatu jiného příjmu.
Pro podporu zájmu občanů o všechny výše zmíněné penzijní produkty pro finančně spokojenější stáří - vedle státních příspěvků penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření - slouží 3 daňové výhody:
- Příspěvky účastníka lze (s jistým omezením) uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů.
- Příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce osvobozeny od daně.
- Penze a dlouhodobá (doživotní, resp. nejméně 10 let) pojistná plnění jsou osvobozeny od daně z příjmů.
Ad 1) Příspěvky účastníka lze (s jistým omezením) uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů.
Daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) se v rámci daňového přiznání nebo prostřednictvím zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh počítá ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Mezi těmito "nezdanitelnými částkami" v § 15 ZDP najdeme také následující tři typy:
- příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho penzijní připojištění,
- příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření,
- pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění.
Podle očekávání je maximální výše těchto odpočtů shora omezena, neboť cílem je naučit spořit hlavně občany, jejichž státní důchod z I. pilíře bude průměrný a nižší. A právě výše a výpočet tohoto limitu se zásadně změnily od 1. 1. 2017, a to díky doprovodnému zákonu ke zrušení II. pilíře (zákon č. 377/2015 Sb.)
Maximální nezdanitelné částky za spoření na stáří účinné od roku 2017 (upravený text):
- až do úhrnu 24 000 Kč (dříve 12 000 Kč) za zdaňovací období příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho:
- penzijní připojištění ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (poznámka: jedná se o 1 000 Kč),
- doplňkové penzijní spoření ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (pozn.: 1 000 Kč),
- až do úhrnu 24 000 Kč (dříve 12 000 Kč) za zdaňovací období pojistné zaplacené poplatníkem na jeho:
- soukromé životní pojištění (a to, i když má více pojistných smluv s více pojišťovnami).
Od roku 2017 je tak optimální hradit příspěvky na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření 3 000 Kč měsíčně, z čehož na částku 1 000 Kč účastník obdrží maximální státní příspěvek 230 Kč, a zbývající 2 000 Kč - v úhrnu za rok tedy 24 000 Kč - si poplatník bude nárokovat v daňovém přiznání nebo v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele jako maximální nezdanitelnou částku z titulu tohoto spoření na stáří. A vedle toho ještě platit na soukromé životní pojištění 24 000 Kč ročně. Ovšem pro většinu občanů tento výdaj - 5 000 Kč měsíčně, resp. 60 000 Kč ročně - zřejmě převýší možnosti jejich rodinného rozpočtu.
Ad 2) Příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce osvobozeny od daně.
Pro zaměstnavatele jsou příspěvky na všechny zmíněné penzijní produkty jeho zaměstnanců daňově účinné bez omezení, využije-li § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Podle kterého jsou daňově uznatelné výdaje vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Žádné jiné, speciální ustanovení ZDP totiž ohledně těchto příspěvků, resp. pojistného na penzijní produkty zaměstnanců nestanoví jinak. Na příspěvky od zaměstnavatele ale nenáležejí státní příspěvky.
A neméně daňově příznivé je to rovněž i s druhou stranou mince, tedy z pohledu takto podporovaného zaměstnance. Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je totiž od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena platba zaměstnavatele, a to až do celkového úhrnu za zdaňovací období (od každého jednotlivého zaměstnavatele) od roku 2017 50 000 Kč ročně (poznámka do konce roku 2016 bylo limitem 30 000 Kč ročně). Jde o úhrn všech jeho příspěvků na veškeré tři zmíněné penzijní produkty sjednané zaměstnancem. Není tedy zapotřebí uzavírat novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (což ostatně ani právně nelze) ani novou pojistnou smlouvu o soukromém životním pojištění (což je sice možné, ale rozhodně není nutné). Jednoduše postačí, když účastník spoření, resp. pojištění ohlásí příslušné penzijní společnosti, resp. pojišťovně, že mu bude přispívat třetí osoba - zaměstnavatel. Pročež obdrží instrukce s jakými platebními kódy má zaměstnavatel své příspěvky začít posílat.
