Bankovní identita

Vychází z principu použití soukromých identifikačních nástrojů, kterými disponují banky, konkrétně v podobě bankovních autentizačních prostředků pro přístup do internetového bankovnictví. Podobný postoj k ověřování identity byl zvolen zákonodárcem pro účely elektronické identifikace pro přístup k on-line službám státu a některým službám komerčního sektoru. Na konci loňského roku došlo ke spuštění ověřovacího provozu u prvních dvou tuzemských bank – České spořitelny a ČSOB. V polovině letošního ledna byl zahájen ostrý provoz a banky již mohou naplno provádět elektronickou identifikaci, resp. poskytovat bankovní identitu všem zájemcům.

Dne 26. 2. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon číslo 49/2020 Sb. (dále jen „Zákon“), jinak označovaný jako zákon o bankovní identitě. Prakticky se však jedná o novelu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon) a některých dalších souvisejících zákonů. Zákon umožňuje vznik systému ověřování identity využívajícího identifikačních nástrojů bank pro přístup jejich klientů do elektronického bankovnictví.

Před účinností Zákona bylo jediným aktivně využívaným způsobem elektronické identifikace využívání občanských průkazů se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem. K tomuto však bylo nutné vlastnit čtečku karet a dále využívat zvláštní software. Používání tohoto způsobu ověřování je pro běžného občana komplikované a k jeho masovému využívání nedochází. Obdobně je tomu v případě uznávaného elektronického podpisu. Právě z tohoto důvodu byl hledán jednodušší způsob bezpečné a důvěryhodné elektronické identifikace.

Banky byly vybrány především z toho důvodu, že je stát považuje za vhodné osoby k tomuto způsobu ověřování na dálku. Podstatnou roli hrál také fakt, že elektronické bankovnictví dnes aktivně využívá většina obyvatel a lidé mají v banky silnou důvěru. Existuje sice riziko zneužití identity v případě krádeže přihlašovacích údajů, nicméně to lze eliminovat jejich účinným zabezpečením či vhodnou ochranou počítačového systému.

Zákon je již účinný a bankovní identita tak může být zákazníky bank, které tuto službu nabízejí, naplno využívána. Pomocí přihlašovacích údajů se tak lze například přihlásit do aplikací a systémů katastrálního úřadu (např. služba sledování změn), komunikovat s finanční správou a získávat tak informace z daňového spisu, nahlížet na své osobní daňové účty atd. Pomocí bankovní identity je také možné elektronicky komunikovat s mnoha dalšími úřady. Lidé tak mohou velmi jednoduše získat přístup k zabezpečeným dokumentům či evidencím. Především také mohou elektronicky podepisovat dokumenty. Odpadá tak nutnost osobní návštěvy úřadů za účelem prokázání totožnosti.

Důvodem pro zavedení bankovní identity je zejména jednoduchost a dostupnost. Technologické standardy spolu s přísnou sektorovou regulací bank jsou zárukou dostatečné úrovně bezpečnosti při využívání tohoto způsobu uznávané elektronické identity. V budoucnu se očekává výrazné zvýšení zájmu veřejnosti o on-line služby státu a komerčního sektoru. Zda bankovní identita naplní vysoká očekávání, se brzy dozvíme.