Podcasty

V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.

Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.

Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.

V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.

Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.

Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.

Ochrana obětí trestných činů patří mezi často zdůrazňované hodnoty české justice. V zákonech se objevují ustanovení o právní pomoci, posílení práv i důstojnosti těch, kdo se ocitli v roli poškozených. Praxe však ukazuje, že tyto principy narážejí na konkrétní limity.

Umělá inteligence už není jen experimentálním nástrojem v právu. Vstoupila do každodenní praxe – pomáhá s rešeršemi, navrhuje právní dokumenty, usnadňuje orientaci v rozsáhlé judikatuře. Ale co to skutečně znamená pro povahu právnické práce? A kde končí přínos AI a začíná zodpovědnost člověka?

Co se stane, když se právo střetne s technologiemi, které fungují na zcela odlišné logice? Když jazyk pravidel, výjimek a odpovědnosti začne ustupovat jazyku predikce, optimalizace a datových vzorců? Jak se právo proměňuje, když se přestává vykonávat jako lidská činnost – a začíná být zpracováváno jako informační tok?

V nové epizodě Právních kontroverzí se Petr Agha vydává s Tomášem Sokolem na cestu napříč proměnami trestního práva, které zdaleka nejsou jen technickou úpravou paragrafů. Každá změna v této oblasti totiž zároveň říká něco hlubokého o společnosti, o jejích hodnotách, obavách i ambicích.

V této epizodě podcastu Právní Kontroverze vede Petr Agha rozhovor s Otakarem Foltýnem – expertem na bezpečnostní strategii a člověkem, který bezpečnostní logiku státu zná z první ruky.

Vesmír přestává být vzdáleným horizontem vědeckého zkoumání a romantických vizí. Stává se prostorem, kde se střetávají národní zájmy, soukromý kapitál i technologické ambice, často daleko předbíhající možnosti práva. Zatímco státy ještě donedávna dominovaly vesmírným programům, dnes o podobu vesmírného prostoru rozhodují i soukromé společnosti, které vypouštějí tisíce satelitů, plánují těžbu asteroidů a otevřeně mluví o kolonizaci Měsíce či Marsu.

Aneb spravedlnost pod tlakem. Poslechněte si nový díl podcastu s nově jmenovanou nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.

V nejnovější epizodě podcastu Právní kontroverze se Petr Agha spolu s odborníkem na daňové právo Radimem Boháčem zaměřují na některé zásadní otázky, které se týkají daní a jejich vlivu na náš každodenní život.

V této epizodě podcastu Právní Kontroverze si moderátor Petr Agha povídá s ústavním soudcem Jiřím Přibáněm o klíčových otázkách, které hýbou nejen českým, ale i evropským právním prostředím. Jaké výzvy čekají na právní stát v době, kdy populismus získává na síle a zpochybňuje hodnoty liberální demokracie?

Nová epizoda podcastu Právní kontroverze se věnuje aktuálním výzvám, kterým čelí správa obcí v České republice.

V naší nejnovější epizodě se zaměřujeme zejména na dynamiku mezi ochranou práv zaměstnanců a podporou podnikatelského prostředí.

V naší nejnovější epizodě podcastu Právní kontroverze jsme připravili rozhovor s předsedou Ústavního soudu České republiky, Josefem Baxou. Společně se v této diskuzi zaměřujeme na aktuální směřování našeho Ústavního soudu a jeho význam pro politický systém země.

V nové epizodě podcastu "Právní kontroverze" se moderátor Petr Agha věnuje diskusi s významnou osobností českého soudnictví, soudcem a prezidentem Soudcovské unie, Liborem Vávrou. Tématem této epizody je aktuální stav soudnictví v České republice a klíčové faktory, které mohou přispět k obnově důvěry veřejnosti v tuto instituci.

Další epizoda podcastu "Právní Kontroverze" s Petrem Aghou a hostem exekutorem Martinem Štikou otevírá debatu o současném exekučním systému v Česku a jeho možných reformách.

Zajímají vás otázky kolem Ústavního soudu a jeho nezávislosti? Chcete rozumět, jak politické vlivy ovlivňují jeho sestavu a rozhodování soudců? Profesor Jan Kysela a moderátor Petr Agha vás provedou klíčovými otázkami souvisejícími s úlohou ústavního soudu.

V podcastu Právní kontroverze se soudkyní ESLP Kateřinou Šimáčkovou si povídáme nejen o tom, jak Soud zajišťuje, aby jeho rozhodnutí nebyla ovlivněna vnějšími tlaky a zájmy, ale také například o vyvažování mezi principem univerzálnosti a respektem k různorodosti členských států a mnohém dalším.

V této epizodě "Právních kontroverzí" se spolu se Zdeňkem Kučerou ponoříme do fascinujícího světa digitalizace a jeho vlivu na naši společnost, ekonomiku a právní sféru. Otevřeme diskusi o klíčových otázkách týkajících se digitalizace, prozkoumáme výhody a rizika, která s ní souvisejí, a budeme diskutovat o jejím budoucím směřování.