Právní kontroverze: Lidská práva pod lupou s Kateřinou Šimáčkovou
V podcastu Právní kontroverze se soudkyní ESLP Kateřinou Šimáčkovou si povídáme nejen o tom, jak Soud zajišťuje, aby jeho rozhodnutí nebyla ovlivněna vnějšími tlaky a zájmy, ale také například o vyvažování mezi principem univerzálnosti a respektem k různorodosti členských států a mnohém dalším.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je jedním z nejvlivnějších a nejrespektovanějších mezinárodních soudů na světě. Jeho rozhodnutí mají dopad na životy milionů lidí v 47 zemích, které jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o lidských právech. ESLP je také často středem bouřlivých debat a kritiky, které se týkají jeho role, autority, nezávislosti a legitimity.
V tomto podcastu se budeme zabývat případy, které se dotýkají ESLP a jeho vztahu k členským státům, národním soudům, občanské společnosti a veřejnosti. Se soudkyní ESLP Kateřinou Šimáčkovou si povídáme o tom, jak Soud zajišťuje, aby jeho rozhodnutí nebyla ovlivněna vnějšími tlaky a zájmy. Prozkoumáme, jak soud vyvažuje mezi principem univerzálnosti a respektem k různorodosti členských států, a jak se vypořádává s případy, které mohou mít dopad na regionální a globální bezpečnost a stabilitu. Dozvíte se, jak soud komunikuje své rozhodnutí a posiluje svou legitimitu a transparentnost, a jak spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi a soudy. Zjistíte, jak soud reaguje na argumenty, že nadnárodní instituce ohrožují národní suverenitu a demokracii, a jak hájí svou roli ochránce lidských práv v Evropě.
Poslechněte si novou epizodu Právních kontroverzí.
Podcast naleznete i na našich kanálech na Youtube **
a na** Spotify **
**
Další články
Právní Kontroverze s Františkem Korbelem: Stavební zákon – jedno razítko, mnoho otázek
V další epizodě podcastu Právní kontroverze mluví Petr Agha s advokátem a specialistou na správní právo Františkem Korbelem o novele stavebního zákona. Na první pohled jde o technické téma. Ve skutečnosti se ale vede spor o mnohem víc: kdo rozhoduje o podobě území, jak silnou roli má mít stát, co má zůstat obcím a kam až může zajít snaha zrychlit výstavbu.
Právní Kontroverze s Romanem Horáčkem: AI a digitalizace justice - mezi efektivitou, odpovědností a důvěrou
Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.
Právní Kontroverze: Aleš Rozehnal - kde končí digitalizace státu a začíná proměna demokracie
Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.
Právní Kontroverze s Vratislavem Beranem: Vánoční slevy, e-shopy a hranice ochrany spotřebitele
V nové epizodě podcastu Právní kontroverze moderátor Petr Agha mluví s Vratislavem Beranem, vedoucím právního oddělení České obchodní inspekce, o tom, jaké trhliny v ochraně spotřebitele se v předvánočním období odhalují nejzřetelněji – od kapacit dozorových orgánů přes praktiky obchodníků až po limity vymahatelnosti práva v digitálním prostředí.
Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků
Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.
