Obchodní právo

Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.

Pro mnohé podnikatele představuje úspěšný růst a expanze vrchol jejich snahy. Z jediné společnosti, která si vystačí s jednoduchou strukturou, se v průběhu let stane skupina firem, jež se zabývají diverzifikovanými obchodními aktivitami, ať už na tuzemském nebo mezinárodním trhu. Tento přirozený vývoj přináší řadu výhod, od rozložení rizika až po daňovou optimalizaci. S rostoucí složitostí však ruku v ruce přicházejí také neviditelná, avšak závažná právní a finanční rizika. To, co začalo jako pouhé „seskupení firem“, se v očích zákona stává „koncernem“ se všemi s tím spojenými právy a především povinnostmi.

Když spolu obchodní partneři, přátelé či rodinní příslušníci zakládají či kupují společnost, prostřednictvím které hodlají realizovat svůj podnikatelský záměr, jen málokdy si připustí, že počáteční nadšení a souhra může postupem času vyprchat anebo že se mohou změnit okolnosti do takové míry, že setrvání některého ze společníků ve společném podnikání se stane neúnosným.

Každý podnikatelský příběh začíná s vizí a odhodláním. Pro mnohé úspěšné firmy v České republice se prvním a nejvhodnějším právním rámcem stala společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Tato forma je ideální pro menší a často rodinné podniky, které ocení její flexibilitu a jednodušší administrativu. S růstem a rozvojem se však mění i potřeby a ambice společnosti. To, co bylo kdysi výhodou, se může stát překážkou na cestě k další expanzi a získávání kapitálu.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.

Máte jako předmět podnikání společnosti živnost volnou (výroba, obchod a služby…)? NS zpřesnil, kdy je vymezení předmětu podnikání neplatné a jak ho zapsat do obchodního rejstříku.

Meghan Markle v seriálovém hitu Suits ztvárnila postavu Rachel Zane. Původně paralegala a později talentovaného právníka v jedné z nejlepších newyorských advokátních kanceláří PEARSON HARDMAN. Pravděpodobně si však mnoho právních zkušeností neodnesla do reálného života. Bude totiž asi muset změnit název (rebrandovat) své aktivity kvůli podcenění ochranných známek třetích osob.

Přinášíme shrnutí soutěžněprávních rizik u využívání obchodního zastoupení (nejen) při prodeji motorových vozidel, kterým je třeba se v praxi vyvarovat. Přestože agenturní model prodeje zažívá v posledních letech nebývalý boom, a to i díky vyšší flexibilitě způsobené rozvolněním pravidel ze strany Evropské komise, je vhodné se při jeho zavádění do praxe poradit se specialisty na soutěžní právo. Stačí totiž pouze chyba v nastavení podmínek spolupráce, aby se z legálního způsobu prodeje stalo závažné omezení hospodářské soutěže.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce, která pokutovala prodejce obuvi za to, že označoval dlouhodobě zlevněné zboží slovem „sleva“. Soud se neztotožnil s dosavadním postojem České obchodní inspekce k otázce trvání slevových akcí a představil vodítka, podle kterých je dle něj nutné k posuzování slev z hlediska jejich trvání přistupovat.

Kapitálovou strukturu financování projektů lze přirovnat k pomyslnému schodišti, kde jednotlivé zdroje financování představují jednotlivá patra domu a umístění na vyšším podlaží značí výhodnější postavení.

Přestože se vymezení předmětu podnikání a činnosti obchodních korporací v jejich zakladatelském právním jednání, které se následně zapisuje do obchodního rejstříku, nejeví na první pohled jako problematické, stále se v praxi objevují různé varianty zápisu těchto skutečností, které však neodpovídají požadavkům zákona, jak je vykládají soudy.

Předmětem rozhodování před Soudním dvorem Evropské unie a Nejvyšším správním soudem ČR byly dva různé případy posuzování pravděpodobnosti záměny mezi ochrannými známkami.

Evropská unie nedávno přijala nové nařízení, které významně mění pravidla pro zeměpisná označení produktů.

V říjnu vydal Krajský soud v Brně (KSB) další rozsudek, v němž přezkoumával zákonnost neohlášeného místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tentokrát se soud poprvé vyjadřuje k šetření, které se týkalo dohody mezi zaměstnavateli o nepřebírání zaměstnanců. Místní šetření ÚOHS přitom vyvolal anonymní podnět nespokojeného zaměstnance.