Rozhovor: Josef Baxa - Nikdo z nás není univerzálním znalcem všeho, ale důležité je komplexní uvažování, vidění práva v souvislostech a s hodnotami, na nichž je vystavěno

Soudce při výkonu svého mandátu disponuje obrovskou mocí, neboť jeho jediné rozhodnutí může člověku od základu změnit život. Není však na justiční představitele činěn přílišný mediální tlak? V rozhovoru odpovídal historicky první předseda obnovené vrcholné instance správního soudnictví, toho času soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. ...celý článek

Momentum nativitatis z pohledu trestního práva

Následující článek navazuje na mé dříve publikované pojednání zaměřené obecně na ochranu lidského plodu v trestním právu, kdy jsem vymezila základní problematiku a nastínila otázky, které budou nyní blíže rozebírány. Článek, který právě čtete, se zabývá otázkou okamžiku zrození, tj. momentum nativitatis, z pohledu trestního práva. ...celý článek

Vyhlašování rozsudků větších než malých

Přibývá v trestní justici spisů, kde popis skutků, jichž se měli obžalovaní dopustit, čítá mnoho stránek, někdy i desítky listů. Nejsou ani na okresním soudu tak zvláštní případy, kdy je žalováno deset i více spoluobžalovaných, nebo, kde jsou i stovky poškozených a svědků (naposledy vzpomínám na kauzu lékařky vykazující opakovaně a po léta fiktivní zdravotní úkony u desítek pacientů). ...celý článek

Maření spravedlnosti

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný. ...celý článek

Loupež a hranice trestněprávního postihu

Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva. ...celý článek

Proč Nejvyšší soud sám rozhodne rozsudkem jen výjimečně?

Před nedávnem rozbouřil veřejné mínění (či minimálně čtenáře Práva a Novinek) verdikt Nejvyššího soudu, jímž tento soud podle § 265k odst. 1 trestního řádu v neveřejném zasedání zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze a rozsudek Krajského soudu v Plzni, včetně rozhodnutí obsahově navazujících a podle § 265l odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. ...celý článek

Podmínky zániku trestní odpovědnosti

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění. ...celý článek

Znovu o čtyřech článcích třístupňové soudní soustavy jako příčině právních zmatků.

Začnu tím, že zhruba popíšu stav případu, na kterém chci systémovou potíž demonstrovat: Obviněný je stíhán pro rozsáhlou zvlášť závažnou trestnou činnost, ve vazbě je z důvodů § 67 písm. c) trestního řádu, tedy, dle státního zástupce a především soudu hrozí obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Detaily jeho jednání nejsou podstatné, jde mi o rozhodování o vazbě. ...celý článek