Odborné články zaměřené na trestní právo, trestní právo procesní a trestní právo hmotné. Přinášejí přehled o základních otázkách trestního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
Častokrát se vedou v justici i v akademické obci debaty o vhodnosti i rizicích užší specializace soudců. Příznivci myšlenky specializace argumentují tím, že hlubší vhled do konkrétní problematiky přinese rychlejší a přesvědčivější rozhodnutí, odpůrci pak namítají, že úzkým výsekem právních a mezilidských vztahů soudce ztrácí potřebný nadhled a širší vnímání společenských problémů. Aniž bych měl ambici tímto článkem onu věčnou debatu posunout dále, předložím vám zajímavé odůvodnění rozhodnutí, dokládající snahu soudu pochopit, analyzovat a v tržním prostředí také předvídat vývoj ceny spotřebního zboží, v konkrétním případě automobilu.
Cílem článku je potvrdit tezi o dvou možných trvajících paralelních směrech judikatury Ústavního soudu týkající se institutu podmíněného propuštění podle § 88 trestního zákoníku.
„Gratulujeme, vyhráli jste 1.000.000 Kč!!! Zadejte číslo své karty, ať vám výhru můžeme neprodleně zaslat.“, „Miluji tě a vrátím se kvůli tobě hned do Čech, ale pokuta za předčasné ukončení smlouvy je 350.000 Kč, které nemám.“, „Tady to podepište, je to ta smlouva, jak jsme se o ní bavili. Číst to už nemusíte, na obsahu jsme se už přeci shodli.“
Článek se věnuje problematice využití elektronických důkazů v rámci trestního řízení.
Odebírání mobilních telefonů, vyhazování za dveře, předčítání známek před celou třídou, udělování trestů, zakazování chodit na záchod – mnoho učitelů to prostě dělá.
Před časem jsem soudil jednu relativně jednoduchou kauzu, kde dle obžaloby cílem podvodného jednání byl majetek v řádu nižších desítek miliónů. Nakonec se ukázalo, že tento příběh skrývá několik značně sporných rovin právních i skutkových, a možná právě proto je věc již podruhé s dovoláním u Nejvyššího soudu.
Odebírání mobilních telefonů, vyhazování za dveře, předčítání známek před celou třídou, udělování trestů, zakazování chodit na záchod – mnoho učitelů to prostě dělá.
Vzetí do vazby představuje zcela zásadní omezení práv a velmi nepříjemnou situaci. Rozhodování soudu přitom probíhá ve velmi krátkých lhůtách. Jak zvýšit pravděpodobnost, že daná osoba do vazby vzata nebude? A co případně dělat, aby se z vazby co nejdříve dostala na svobodu?
Advokát se v jistém ohledu podobá psychiatrovi.
Sociální sítě, na nichž tráví v dnešní době mnoho času i malé děti, přinášejí mnoho výhod, jako je možnost udržovat kontakt s blízkými, kteří bydlí třeba na druhém konci světa.
Jak daleko sahají pravomoci banky jako soukromé osoby ve vztahu k zajišťování peněžních prostředků, které mohou být potencionálně výnosem z trestné činnosti?
