Odborné články zaměřené na trestní právo, trestní právo procesní a trestní právo hmotné. Přinášejí přehled o základních otázkách trestního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
V této části se hodlám věnovat konkrétním podmínkám pro rozhodování o žádostech o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a navážu tak na předchozí text[1]. Ostatně, již se zde tomto tématu věnovali i další autoři.[2]
Skupina poslanců předložila Poslanecké sněmovně ČR návrh novely trestního zákoníku, podle níž by byl nově vyloučen zánik trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky.
Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv.
Znalecký posudek je častým důkazem v trestním řízení. Má však obhájce obviněného právo být přítomen při zkoumání znalce?
Obecně není institut dohody o vině a trestu žádnou novinkou, avšak do relativně nedávné doby byl spojován výhradně s anglosaskou právní kulturou. V těchto zemích bývá institut označován jako plea bargaining či plea guilty. Postupem času však nachází uplatnění i na evropském kontinentu, a to především od počátku 21. století.
Východní Asie, Evropa a následně celý svět byl v roce 2020 svědkem šíření nového, lidstvu dosud neznámého typu viru, který dostal název koronavirus SARS-CoV-2, a tedy svědkem pandemie.
Východní Asie, Evropa a následně celý svět byl v roce 2020 svědkem šíření nového, lidstvu dosud neznámého typu viru, který dostal název koronavirus SARS-CoV-2, a tedy svědkem pandemie.
Rekognice je jedním ze zvláštních způsobů dokazování. Následující článek se zaměří na trestněprávní a také kriminalistické aspekty využití tohoto institutu.
Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mělo být maximálně předvídatelné.
Ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu v sobě mimo jiné zahrnuje i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak stanoví čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Hovoříme-li o psychickém stavu pachatele trestného činu v době jeho spáchání, neboli zda byly u pachatele zachovány, sníženy, nebo vymizeny rozpoznávací či volní schopnosti, pak se mnohým z nás vybaví tradičně zažité důkazní prostředky předkládané u soudu.
Pouze máloco demonstruje provázanost mezi soukromým a veřejným právem tak přiléhavě jako problematika dědické nezpůsobilosti (nehodnosti).
Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil dosavadní roztříštěnou rozhodovací praxi soudů ve věci právní kvalifikace krádeží spáchaných v době nouzového stavu.
Kdy půjde ještě o nutnou obranu a kdy se již bude jednat o trestný čin? Ukážeme si na případu, kde se ukázala velmi spornou otázka právní kvalifikace.
Jaké jednání může při podezření ze stalkingu vyvolat důvodné obavy na straně oběti? České soudy nebezpečné pronásledování řešily již v několika rozhodnutích.