Odborné články zaměřené na trestní právo, trestní právo procesní a trestní právo hmotné. Přinášejí přehled o základních otázkách trestního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?
Určitý názor není vždy správný jenom proto, že ho zastává mnoho lidí.
V poslanecké sněmovně stále čeká na projednání senátní návrh novely § 29 trestního zákoníku upravujícího nutnou obranu coby jednu z okolností vylučujících protiprávnost.
Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.
Jednou z podmínek rozhodnutí o tom, že se podmíněně odsouzený či propuštěný osvědčil, je požadavek vedení řádného života po stanovenou zkušební dobu.
Minulá část interview s prof. JUDr. Helenou Válkovou, CSc., byla zasvěcena zvláště mandátovému a imunitnímu výboru.
V čele mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny PČR v současné době stojí prof. JUDr. Helena Válková, CSc., jež je rovněž mj. předsedkyní podvýboru pro justici, poslankyní a jednou z předních kapacit v oblasti trestního práva a lidskoprávní problematiky.
Obhájce je nejednou překvapen, když požádá policejní orgán po převzetí případu o prostudování spisu, aby připravil svého klienta na výslech, ale policejní orgán mu to nedovolí. Právem?
Spoléhal jsem na odborníka. Nebo na podřízeného. Na tomto tvrzení někdy spočívá obhajoba obviněného. Silný argument, který ale má své limity.
Sociokulturním vývojem v demokratické části evropského prostoru bylo relativně nedávno dosaženo konsensu nad zrušením nejvyššího trestu – trestu smrti; přičemž ve většině evropských zemích zůstává v platnosti trest doživotní. Naplňuje ale doživotní trest vše co od něj společnost předpokládá?
Jaké je možné řešení negativních jevů, které ještě během desíti let od přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení pro nim nevymizely, nebo s nimi nebylo ještě vypořádáno?
Je zásada oportunity řešením prázdných schránek?
Obsahem tohoto článku bude především obecně nastínit typické znaky společností, které vykazují znaky prázdných schránek, upozornit na problematické aspekty spojené se sankcionováním takových právnických osob (dále PO) jako obcházení zásady procesní legality či nemožnost uložení logického a účelného trestu, a to i na problematické aspekty trestního procesu od fáze prověřování až po uložení trestu v hlavním líčení.
Přestože předchozí jednání stěžovatele může mít opakující se charakter vytvářející domněnku o jeho budoucím chování, nelze tyto úvahy použít jako podklad pro rozhodnutí o vydání příkazu k zatčení, aniž by došlo k jednání bezprostředně souvisejícím s tímto příkazem.
Co jim mám říct? A mám vůbec mluvit? To je jedna z nejčastějších otázek klientů, kteří mají vypovídat v trestním řízení.