Aktuální texty zaměřené na oblast ústavního práva. Přinášejí přehled o základních otázkách ústavního práva zpracovaný renomovanými odborníky na danou problematiku.
Německý spolkový soudní dvůr ("BGH") rozhodoval ve svém rozsudku ze dne 29. června 2022, sp. zn. IV ZR 110/21, o tom, zda je možné vyhnout se ochraně nepominutelných dědiců volbou cizího dědického práva, které ochranu nepominutelných dědiců nezná.
Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?
S ohledem na rapidní vývoj nových technologií, kam patří také internet, vzniká potřeba právní regulace obsahu, který se objevuje na webových stránkách provozovatelů internetových platforem.
Média jsou od toho, aby s někým manipulovala a jde jenom o to, aby soudy pohlídaly rozumnou mez, kde končí povolené hranice hodnocení, kritického úsudku či názorů na konkrétní téma.
Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.
Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).
Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Podle tohoto ustanovení může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Před nejvyššími soudy Spojeného království a Spojených států amerických se objevily dva obdobné případy, kdy byla řešena rovnováha mezi antidiskriminačními předpisy chránící LGBTIQ a svobodou náboženského vyznání.
Nález Ústavního soudu versus nesouhlasné stanovisko soudce JUDr. Uhlíře: při asistované reprodukci (umělém oplodnění) pomocí zárodečných buněk (vajíčko nebo spermie) nebo embryí od živých dárců je právní i etická rovina vcelku bez problémů, neboť existují ověřitelné projevy vůle dárců.
Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.
Proč jsem se pustila do tématiky feministické kritiky práva? Spolu s úžasnými ženami, se kterými jsme společně napsaly knihu „Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?“ nám šlo o to, zda současné nastavení našeho právního řádu má stejné dopady na ženy a muže.
Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy.
Náhradní mateřství představuje reprodukční techniku, pomocí které mohou neplodné páry uspokojit svou potřebu mít vlastního, geneticky příbuzného potomka.
Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.
Přirozeným právem je takové právo, které je nezcizitelné, nezaměnitelné a nepromlčitelné. Jedním z těchto práv je například právo na život, které je deklarováno veřejnou mocí (veřejná moc toto právo sice deklaruje, ale nekonstituuje).