Ústavní právo

Nouzový stav, který umožňuje vládě přijímat rozsáhlá protiepidemická opatření, už není jediným právním rámcem pro zvládání pandemie. Zákonodárci schválili Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 neboli pandemický zákon.

V Slovenskej republike došlo v krátkej dobe k prijatiu rekordného počtu zákonov, ktoré označujeme ako mimoriadne, a to z viacerých dôvodov. Štát nimi reagoval na mimoriadnu situáciu spôsobenú pandémiou Covid-19 a boli prijaté v mimoriadne rýchlom legislatívnom režime.

Neschopnost veřejné moci efektivně čelit jakýmkoli mimořádným situacím a bezbranná vystavenost občanů nikým a ničím nekontrolované vládní libovůli v těchto situacích jsou nejen dva naprosto nežádoucí extrémy, ale také dvě noční můry každého konstitucionalisty.

Do jaké míry se mají soudci podílet na tvorbě předpisů, podle nichž posléze soudí? Jak by měl vypadat ideální soudce? Které z právnických povolání je nejnáročnější z hlediska etických výzev, kterým musí jeho příslušníci čelit?

Ačkoliv je téma nouzového vládnutí, mimořádných pravomocí a výjimečného stavu oblíbeným předmětem právních, politologických a filosofických diskusí, doprovází je častá terminologická zmatení ohledně zkoumaného objektu.

Článek se zabývá obsahem a formou tzv. legislativních zvyklostí. Jedná se o zvláštní druh pravidel legislativní činnosti, která mají určitý význam, ale velmi obtížně identifikovatelný obsah odlišný od jiných závazných legislativních pravidel (včetně legislativní techniky).

Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka.

Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv, klíčový dokument, kterým státy celého světa poprvé stanovily společný standard mezinárodní ochrany základních práv a svobod.

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

Ať už chtějí uniknout dopadům Brexitu nebo pracovat v EU, čeští emigranti žijící v zahraničí i jejich potomci mohou nyní snadno získat český pas, a tímto občanství EU.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Z procesně právního pohledu je insolvenční řízení zvláštním, samostatným druhem civilního procesu, vykazujícím několik specifik. Cílem tohoto článku je zahájit diskusi o taxonomii a obsahovém vymezení základních procesních zásad tohoto specifického druhu civilního procesu, což je úkol, kterému se místní právní teorie dosud dostatečně nevěnovala.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Příspěvek [1] je krátkým zamyšlením nad ideou demokratického právního státu, kdy je stručně pojednáno o jak o atributech právního, tak i demokratického státu. Demokratický právní stát a jeho podstatné náležitosti (tzv. materiální ohnisko) jsou klíčovým pojmem ústavní teorie.