Aktuální texty zaměřené na oblast ústavního práva. Přinášejí přehled o základních otázkách ústavního práva zpracovaný renomovanými odborníky na danou problematiku.
V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech.
Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
V rámci právní teorie a právní filosofie se téměř nesetkáme s tím, že by se někdo blíže zabýval intuicemi, city nebo emocemi.
Cílem tohoto příspěvku je představení problematických aspektů zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále „lex voucher“), jeho dopadů na spotřebitele a zodpovězení položených otázek.
Cílem článku je potvrdit tezi o dvou možných trvajících paralelních směrech judikatury Ústavního soudu týkající se institutu podmíněného propuštění podle § 88 trestního zákoníku.
Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)
Tento článek se zabývá vývojem právní úpravy umělého ukončení těhotenství v Polsku, která je dlouhodobě považována za jednu z nejpřísnějších v Evropě.
Co mají společného pirát, přítelkyně Aquamana, uříznutá špička prstu a 💩 v posteli?
Co mají společného pirát, přítelkyně Aquamana, uříznutá špička prstu a 💩 v posteli?
Odebírání mobilních telefonů, vyhazování za dveře, předčítání známek před celou třídou, udělování trestů, zakazování chodit na záchod – mnoho učitelů to prostě dělá.
V příspěvku si autorka klade otázku, zda je úprava diskvalifikace v zákoně o obchodních korporacích souladná s Listinou základních práv a svobod, pokud jde o vymezení okruhu obchodních korporací, jichž se případné soudní rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu týká.
Tento článek si klade za cíl vymezit jednotlivé kvality pojmu právní zásada a za pomoci tohoto kroku vymezit, za jakých podmínek lze prohlásit v právu se vyskytující jev za právní zásadu novou, respektive nově objevenou.
