Úřad evropského veřejného žalobce

Na koncept vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce lze nahlížet jako na jeden z dalších instrumentů posílení III. pilíře[1] politiky Evropské unie. Efektivnější spolupráce s pevnějšími vazbami v oblasti justiční spolupráce je v dnešní době velmi žádoucí z důvodu vzniku stále sofistikovanějších metod zejména v oblasti majetkové, resp. hospodářské trestné činnosti, která souvisí s finančními zájmy Evropské unie. ...celý článek

10 let antidiskriminačního zákona v České republice

Letos je to 10 let od přijetí antidiskriminačního zákona. Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Přesto se dnes zaměřím na rozhodnutí vydaná v antidiskriminačních věcech, jsou důležitá, protože dotvářejí právo. ...celý článek

Práva spojená s nezapsaným označením

Není pochyb o tom, že zákon poskytuje jasně vymezená práva pro vlastníka ochranné známky, účelem jejíhož pořízení je zajistit ochranu nehmotných statků patřících do skupiny práv na ochranu duševního vlastnictví. Takto zapsané označení slouží nejen k identifikaci podnikatelů mezi sebou, ale také k rozlišování jejich výrobků a služeb mezi samotnými zákazníky. Oproti tomuto vyvstává otázka, jaká práva a povinnosti vyplývají uživatelům, kteří své označení používají v obchodním styku bez jejich evidence. Následující text pojednává také o tom, zda je možné nezapsané označení kategorizovat jako věc v právním smyslu a jaké jsou možnosti jeho převodu. ...celý článek

Jak evidovat pracovní dobu zaměstnanců a jaký bude mít na zaměstnavatele dopad nový rozsudek Soudního dvora EU?

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti? ...celý článek

Lepší ochrana zaměstnanců díky změně směrnice

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I. ...celý článek

Nejčtenější články