Téma pracovního práva pokrývá všechny aspekty právních vztahů souvisejících s výkonem práce. Články přinášejí přehled o otázkách pracovního práva zpracovaný renomovanými odborníky na danou problematiku.
Rozvázání pracovního poměru výpovědí z organizačních důvodů je jedním z nejčastějších důvodů jednostranného skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Poměrně často se v praxi vyskytují případy, kdy zaměstnanec není schopen doručit svému zaměstnavateli písemnost týkající se vzniku, změn či skončení pracovního poměru. A to jednoduše proto, že zaměstnavatel odmítá písemnost převzít.
Může dát zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s vykonáváním konkurenční činnosti s omezeními sjednanými v dohodě? A jaké může mít důsledky porušení sjednaných omezení?
V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva.
Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce.
Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce.
Z jakého důvodu by měl zaměstnanec dobrovolně souhlasit s tím, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu?
Škoda vzniklá zaměstnanci v případě neplatné konkurenční doložky, bezdůvodné obohacení získané plněním z neplatného pracovněprávního úkonu nebo odpovědnost za poškození zdraví žáka základní školy. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada věcné škody při pracovním úrazu nebo úraz při výkonu práce v tzv. faktickém pracovním poměru. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.
Započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody, uzavření dohody o hmotné odpovědnosti či zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Nejen těmto otázkám se věnuje NS a ÚS ve své judikatuře.
Ústavní soud nedávno významně zasáhl do dosavadní rozhodovací praxe obecných soudů, když posuzoval otázku platnosti odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bez udání důvodu.[1]
Práce z domova prošla v uplynulém roce zátěžovým testem a stala se jedním z důležitých nástrojů v boji proti pandemii, přestože zákoník práce se této problematice příliš nevěnuje.
Poskytování záloh na zahraniční pracovní cesty zaměstnanců a jejich vyúčtování musí být vždy provedeno v souladu se zákoníkem práce.
Členské státy EU mají povinnost do 2. srpna 2022 implementovat Směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Jak jsme na tom u nás?
Novela zákoníku práce účinná k 1. 1. 2021 změnila způsob výpočtu pro určení dovolené. Jak to tedy s dovolenou a jejími různými typy užívanými v praxi je?