Zneužití firemní kreditky jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru?

Základní povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, aby řádně hospodařil se svěřenými prostředky, a střežil a ochraňoval majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Případné porušení takových povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele má za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Lze však z takového důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká? ...celý článek

Nové rozhodnutí ESLP: monitoring komunikace zaměstnanců jako porušení práva na soukromý a rodinný život? Evoluce, nikoliv revoluce

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život. ...celý článek

Mluviti stříbro, mlčeti zlato aneb kde jsou hranice oprávněné kritiky zaměstnavatele?

Na pozadí sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru formuloval Nejvyšší soud ČR kritéria přípustné kritiky zaměstnavatele zaměstnancem. Jejich nesplnění může založit porušení povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. ...celý článek

Možnost výpovědi z pracovního poměru při porušení povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce

Ústavní soud dne 23. května 2017, ve svém nálezu Pl. ÚS 10/12 zamítl návrh skupiny 54 poslanců, který směřoval proti dílčí novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na jejímž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu. ...celý článek

Sebezaměstnání ředitele příspěvkové organizace a trestněprávní odpovědnost

Za poměrně rozšířenou praxi mezi řediteli příspěvkových organizací, zejména školských zařízení, lze považovat tzv. sebezaměstnání v podobě uzavírání pracovních smluv mezi ředitelem jako statutárním orgánem organizace a zároveň jako zaměstnancem. ...celý článek

Elektronická forma pracovněprávních dohod a ujednání o odměňování zaměstnanců

Dle zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti termínu její výplaty a místu a způsobu vyplácení nepatří mezi základní náležitosti pracovní smlouvy. O těchto uvedených náležitostech, které nejsou základní náležitostí pracovní smlouvy postačí zaměstnance pouze písemně informovat, s tím, že ohledně mzdy je tak třeba učinit před začátkem výkonu práce. ...celý článek

Existují ještě otazníky nad odměnami za pracovní pohotovost zaměstnanců dle judikatury Soudního dvora EU?

Nejvyšší soud v prosinci roku 2016 podal Soudnímu dvoru EU další předběžnou otázku, týkající se odměn za pracovní pohotovost. Tentokrát se jednalo o vnitrostátní spor o odměnu za pracovní pohotovost soudců, kterým na rozdíl od ostatních zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru taková odměna nenáleží. Druhou částí předběžné otázky byla problematika stejné odměny pro všechny soudce, sice odvislé od počtu let započtené doby, avšak bez reflexe různého počtu hodin pracovní pohotovosti, kterou konkrétní soudce vykonává. ...celý článek

Na co se zaměstnavatel (ne)smí ptát a jaké má zaměstnavatel povinnosti při zpracování osobních údajů uchazečů?, část II.

Druhá část příspěvku se podrobně věnuje všem povinnostem, které zaměstnavateli vznikají při zpracování osobních údajů uchazečů o práci podle ZOOÚ, a zároveň je srozumitelně ilustruje na názorných příkladech. ...celý článek

Na co se zaměstnavatel (ne)smí ptát a jaké má zaměstnavatel povinnosti při zpracování osobních údajů uchazečů?, část I.

Každý zaměstnavatel již před uzavřením pracovního poměru s novými zaměstnanci shromažďuje osobní údaje, které mu mají umožnit výběr vhodného kandidáta na hledané pozice. Často však zaměstnavatelé požadují řadu údajů, které pro potřeby výběrového řízení nepotřebují nebo které ani vyžadovat nesmějí. ...celý článek