Jedinečný soubor odborných textů zaměřených na souvislosti legislativy a informačních technologií. Články nabízejí jedinečný vhled do vztahů práva a IT
Recenze různých podnikatelů a jejich provozoven na nejrůznějších serverech, jako je Google, Firmy.cz, ale i Booking.com či ZnámýLékař.cz (dále jen „recenzní portály“), jsou klíčové jak pro (potencionální) zákazníky, tak pro samotné podnikatele.
Na advokáty se nevztahuje požadavek na absolvování odborné zkoušky podle ustanovení § 30 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jelikož advokáti provádějí konverzi dokumentů na žádost za podmínek stanovených zákonem o advokacii.
Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.
Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.
Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.
V roce 2021 provedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) 43 kontrol souladu zpracování osobních údajů s GDPR. Pokutu uložil ve 40 případech. Na jaké povinnosti se zaměřuje ÚOOÚ, v jakých se nejčastěji chybuje a jak se těmto chybám vyhnout?
Kdo ještě neslyšel o ChatGPT, jakoby nebyl. ChatGPT je chatbot využívající umělou inteligenci (AI), kterého si může kdokoliv zdarma (po registraci) vyzkoušet na webové adrese openai.com. Kromě zkrácení dlouhé chvíle, můžete s chatovacím robotem probrat zajímavá témata, zeptat se ho na složité otázky a využít ho ke zjednodušení Vaší práce. Jak konkrétně mohou právníci a advokátní kanceláře využít ChatGPT? Zde je přehled několika základních praktických tipů, jak může umělá inteligence ulehčit práci právníků.
Od 6. ledna je účinná novela občanského zákoníku, která přináší zásadní změny především v oblasti obchodování se spotřebiteli. Změny však zasahují i do vztahů mezi podnikateli navzájem. Nově se řeší přesunutí nákladů na reklamaci na skutečně odpovědnou osobu nebo povinnosti poskytovatelů digitálního obsahu a digitálních služeb.
Jak je to s reklamací vad digitálního obsahu? Může spotřebitel digitální obsah vrátit a požadovat odstoupení? Lze digitální obsah měnit po dobu trvání smlouvy? Právě na to se zaměříme ve druhém díle článku o nových pravidlech pro poskytování digitálního obsahu.
Novela občanského zákoníku zavádí od 6. ledna nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu. Zajímat by vás měla, pokud poskytujete digitální obsah spotřebitelům nebo podnikatelům. Dnes se podíváme na to, co je a není digitální obsah, jak je upraven proces zpřístupnění, proč aktualizovat digitální obsah a co byste měli upravit ve vašich smlouvách.
Umělá inteligence (AI) přináší revoluci v mnoha odvětvích, včetně právních služeb. Pokud budeme ale plně spoléhat na různá lákadla např. v podobě klientských chatbotů, může to naši profesi paradoxně zabít. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a právě o tom je tenhle článek z pera autora, který tímhle tématem posledních několik měsíců žije.
Jedna z hlavních otázek, která souvisí s právním jednáním vůči nepřítomné osobě, zní, kdy této osobě dané právní jednání dojde [1].
Autor v následujícím článku kriticky rozebírá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), účinné od 17. února 2024, které klade důraz na ochranu veřejnosti před společensky škodlivým obsahem, aniž by se přitom muselo jednat o obsah zákonem zakázaný.
Kdo nebo co je nositelem inteligence a kdo nebo co je nositelem rozumu, či citu? Je inteligence zárukou rozumu? Může být nerozumné rozhodnutí zároveň inteligentní? Jak tyto řečnické otázky souvisí s předestřeným tématem, nechť probudí chtíč po vědění.
Kritický rozbor nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), účinné od 17. února 2024, které klade důraz na ochranu veřejnosti před společensky škodlivým obsahem, aniž by se přitom muselo jednat o obsah zákonem zakázaný.