Komise: Google zneužil své dominance v adtech
Evropská komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za porušení pravidel hospodářské soutěže.
Google zneužíval nejpozději od roku 2014 svého dominantního postavení v odvětví technologií pro zobrazování reklamy („adtech“) tím, že systematicky zvýhodňoval své vlastní služby na úkor konkurentů, inzerentů i online vydavatelů.
Podle rozhodnutí Komise má Google dominantní postavení na trhu (i) s reklamními servery pro vydavatele se službou „DFP“ a na trhu (ii) nástrojů pro programatické nákupy reklamy se svými službami „Google Ads“ a „DV360“.
Konkrétně Komise zjistila, že Google zneužíval své dominantní postavení tím, že upřednostňoval svou vlastní reklamní burzu AdX v procesu výběru reklam. Dále se Google vyhýbal konkurujícím reklamním burzám a podával nabídky převážně na AdX, čímž ji činil nejatraktivnější reklamní burzou.
V důsledku protiprávních jednání společnosti Google čelili inzerenti vyšším marketingovým nákladům, které pravděpodobně přenesli na evropské spotřebitele ve formě vyšších cen produktů a služeb. Jednání společnosti Google také snížilo příjmy vydavatelů, což mohlo vést ke snížení kvality služeb a vyšším nákladům na předplatné pro spotřebitele.
Jelikož se jednalo o již o několikáté porušení soutěžních pravidel, Komise pokutu navýšila a zároveň nařídila, aby Google ukončil svůj konflikt zájmů v adtech odvětví.
Rozhodnutí Komise má tedy tyto následky:
- Google musí ukončit praktiky upřednostňování vlastních služeb a má 60 dní na to, aby Komisi informoval, jakým způsobem odstraní svůj střet zájmů v rámci celého řetězce reklamních technologií.
- Komise předběžně naznačila, že pouhá změna chování nemusí být k odstranění střetu zájmů dostatečná. Jako účinným řešením se jeví odprodej části služeb Googlu.
- Každý, kdo byl poškozen protisoutěžním jednáním společnosti Google, může u soudu požadovat náhradu škody.
**
**
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




