Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Korporátní dokumentace: co převod blokuje a co jej jen zdrží
Jedním z prvních dokumentů, které má prodávající otevřít, je společenská smlouva. Neurčí-li jinak, může společník společnosti s ručením omezeným převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen (§ 208 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích; dále jen „ZOK“).
Není-li souhlas udělen do šesti měsíců od uzavření smlouvy, nastávají stejné účinky jako při odstoupení, ledaže smlouva o převodu stanoví jinak (§ 208 odst. 2 ZOK). Souhlasový režim tedy umožňuje smlouvu uzavřít předem a její účinnost odložit. Není-li však souhlas zajištěn, prodávající nemusí být schopen transakci dokončit.
Jiný následek nastává, omezuje-li společenská smlouva převoditelnost podílu jinak než souhlasem některého z orgánů společnosti. Smlouva uzavřená v rozporu s takovým omezením je neplatná (§ 209 odst. 4 ZOK). Ujednání, podle něhož lze podíl převést například pouze na osobu splňující určité profesní nebo vlastnické předpoklady, proto nelze nahradit dodatečným souhlasem valné hromady.
Ostatní nedostatky mají rozdílnou závažnost. Nesoulad zápisu společníka v obchodním rejstříku se skutečným stavem převod zpravidla nezneplatňuje, protože zápis je deklaratorní. Chybějící zápis z valné hromady však může ztížit prokázání potřebného souhlasu. Není-li skutečný majitel zapsán, společnosti je zakázáno vyplatit podíl na zisku a takový majitel nesmí vykonávat hlasovací práva (§ 53 a § 54 zákona o evidenci skutečných majitelů).
Předkupní právo převod automaticky nezneplatňuje, může však ohrozit jeho stabilitu
Vztahy mezi společníky bývají upraveny současně ve společenské smlouvě a v samostatné dohodě společníků. Typickým příkladem je předkupní právo.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 5. 2026, sp. zn. 27 Cdo 306/2025, potvrdil, že samotná existence předkupního práva k podílu nezpochybňuje oprávnění vlastníka podíl převést. Porušení předkupního práva proto samo o sobě neznamená, že převodce nebyl oprávněn s podílem nakládat.
Následky se však liší podle povahy předkupního práva. U obligačního práva půjde především o nároky vůči osobě, která se zavázala je respektovat. Je-li předkupní právo zřízeno jako věcné, může se předkupník za podmínek § 2144 občanského zákoníku domáhat vůči nabyvateli, aby mu podíl převedl. Věděl-li nabyvatel o předkupním právu nebo musel-li o něm vědět, platí, že smlouva byla uzavřena s rozvazovací podmínkou jeho uplatnění (§ 2145 občanského zákoníku).
Citované rozhodnutí současně poprvé výslovně dovozuje, že společník může, neurčí-li společenská smlouva jinak, uplatnit protinávrh i přímo na valné hromadě. V posuzované věci šlo právě o situaci, kdy společník na zasedání uplatnil předkupní právo a žádal převod podílů na sebe namísto na třetí osobu uvedenou v pozvánce. Výsledné usnesení se může od návrhu uvedeného v pozvánce lišit, musí však stále spadat do oznámeného pořadu jednání.
Duševní vlastnictví: rozhoduje řetězec oprávnění
U společností postavených na softwaru nebo jiných nehmotných aktivech bývá častým problémem přerušený řetězec oprávnění. Nestačí, že společnost zdrojový kód používá. Rozhodující je, zda vykonává příslušná majetková práva nebo má odpovídající licenci.
Počítačové programy a databáze se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byly-li autorem vytvořeny na objednávku, přičemž objednatel se považuje za zaměstnavatele (§ 58 odst. 7 autorského zákona). Toto pravidlo však automaticky nevyřeší situaci, kdy software dodala jiná společnost využívající vlastní zaměstnance nebo subdodavatele. Tehdy je nutné prověřit celý řetězec oprávnění.
Odlišně se posuzují logo, grafika, texty nebo dokumentace. U běžného díla na objednávku platí, není-li sjednáno jinak, že autor poskytl licenci pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy (§ 61 autorského zákona). Share deal tyto nedostatky neodstraňuje – kupující nabývá podíl ve společnosti zatížené existujícím rizikem.
Smlouvy a licence: co spustí změna vlastníka
Při share dealu společnost nezaniká a její smlouvy zásadně pokračují. Významné smlouvy však mohou obsahovat doložky o změně kontroly, které protistraně umožňují smlouvu vypovědět, vyžadují její předchozí souhlas nebo mění obchodní podmínky.
Riziko nezískaného souhlasu lze rozdělit prostřednictvím odkládací podmínky, úpravy kupní ceny, úschovy její části nebo zvláštního odškodnění. U podstatné smlouvy může být souhlas protistrany faktickou podmínkou dokončení celé transakce.
Živnostenské oprávnění náleží společnosti a změnou společníka zpravidla nezaniká. Rizikem je odchod odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím společnost splňuje odbornou způsobilost. Nový odpovědný zástupce musí být zpravidla ustanoven do 15 dnů (§ 11 odst. 8 živnostenského zákona). U regulovaných odvětví je nutné prověřit zvláštní úpravu, protože změna kontroly může vyžadovat oznámení nebo předchozí souhlas regulátora.
Spory a latentní nároky: cena za nejistotu
Probíhající spor kupujícího zpravidla nevyděsí tolik jako riziko, které nelze vyčíslit. Problematické jsou zejména nevypořádané přesčasy, neuplatněné reklamace, daňové nejistoty nebo porušení regulatorních povinností.
Tyto položky mohou vést ke snížení ceny, úschově její části, zádržnému nebo zvláštnímu odškodnění. Cílem předprodejní přípravy proto není každý spor ukončit, ale učinit jeho rozsah a pravděpodobné důsledky vyčíslitelnými.
Závěr
Je vhodné rozlišovat tři skupiny nedostatků: vady přímo zasahující platnost nebo účinnost převodu podílu, překážky dokončení transakce či dalšího provozu společnosti a rizika ovlivňující cenu a odpovědnost prodávajícího.
Nejdříve je proto třeba prověřit vlastnictví a převoditelnost podílu, společenskou smlouvu a dohody společníků. Současně je vhodné zkontrolovat klíčové smlouvy, regulatorní oprávnění a práva k rozhodujícím aktivům. Největší pozornost zasluhují nedostatky, jejichž odstranění vyžaduje součinnost dalších společníků, smluvních partnerů nebo regulátora.
Zvažujete prodej společnosti a chcete znát její skutečnou vyjednávací pozici? Stav korporátní dokumentace, práv k rozhodujícím aktivům a klíčových smluv určuje nejen dosažitelnou cenu, ale i to, zda je transakce vůbec proveditelná v uvažované struktuře a čase.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.




