Články

Sdílená odpovědnost v proceduře náhradního mateřství

Sdílená odpovědnost v proceduře náhradního mateřství Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku.

Adaptační zákon ke GDPR

Adaptační zákon ke GDPR Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.

Maření spravedlnosti

Maření spravedlnosti Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný.

Právo na kratší pracovní úvazek či jinou úpravu pracovní doby

Právo na kratší pracovní úvazek či jinou úpravu pracovní doby Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Deset nejdůležitějších změn, které přináší zákon o distribuci pojištění a zajištění

Deset nejdůležitějších změn, které přináší zákon o distribuci pojištění a zajištění Je krátce po nabytí účinnosti nového zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZoDPZ“), který do oblasti zprostředkování pojištění a zajištění přináší řadu podstatných změn. Pojďme si shrnout, jaké jsou nejdůležitější změny, a na co by zprostředkovatelé pojištění a zajištění neměli zapomenout.

Loupež a hranice trestněprávního postihu

Loupež a hranice trestněprávního postihu Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva.

Novela zákona o ochranných známkách

Novela zákona o ochranných známkách Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.

Judikatura

Procesní nezpůsobilost

Kdo není pro duševní poruchu fakticky schopen samostatně právně jednat, nemůže mít procesní způsobilost. Nezáleží na tom, zda mu byla soudně způsobilost omezena či odebrána, či nikoliv.

Přístup ke kontrolnímu podnětu

Podle § 22 kontrolního řádu jsou z nahlížení do spisu vyloučeny listiny, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Znamená to, že není třeba podnět zahrnout do spisu?

Náklady řízení v bagatelních věcech

Ústavní soud konstatoval, že by náklady řízení měly přesahovat žalovanou částku pouze ve vyjímečných a odůvodněných případech.

Územní plán sousední obce

Nejvyšší správní soud judikoval, že obec je oprávněna napadnout územní plán sousední obce, ale zatím nevyřešil otázku, jaké námitky může použít.