Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným je zakladatelským dokumentem, který definuje a reguluje základní vztahy ve společnosti, jako například určení druhů a výše podílů jednotlivých společníků, vymezení působnosti jednotlivých orgánů společnosti (vč. jednatelů, dozorčí rady nebo valné hromady) a stanovení jejich pravomocí.

Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny, tentokrát zejména z pohledu jeho etymologie, jeho ontologického statusu, jeho normativní síly a konečně i z hlediska jeho charakteru jako komunikačního aktu.

Dovolání je tradičně chápáno jako mimořádný opravný prostředek. Jeho použitelnost je omezena a Nejvyšší soud, který o něm rozhoduje, nelze chápat jako běžnou třetí instanci. Dovolací důvody však zároveň nelze vykládat natolik restriktivně, aby tím byla vyloučena ochrana základních práv dovolatele.

Dnes je věcí každodenního života, že člověk tráví svůj volný čas hraním počítačových her. Mnohdy si však vůbec neuvědomuje, kolik práce, a to nejen vývojářské, ale i právní, stojí za vytvořením počítačové hry.

Nemalá část pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v České republice je přesvědčena, že jim systém tohoto pojištění zaručuje na každé onemocnění léčivý přípravek, který je z tohoto pojištění plně hrazený, a je tedy z jejich pohledu „bezplatný“. Co na to ovšem říkají právní předpisy a judikatura, zejména nedávný a pro stanovení úhrad léčivých přípravků významný nález Ústavního soudu?

Dnes bych se ráda věnovala sociálním médiím, a to zejména ve vztahu k tomu, jak zaměstnavatel může prostřednictvím klasických institutů pracovního práva monitorovat zaměstnance a kontrolovat a určitým způsobem i regulovat jejich aktivitu na internetu a sociálních sítích. Nakonec bych ráda zmínila i to, jakým způsobem může zaměstnavateli pomoci vnitřní směrnice, tzv. social media policy.

Jako třetí a poslední sbírka zemských předpisů zřízená na principu formální publikace v našem právním řádu sloužila k vyhlašování předpisů česká zemská sbírka. Princip formální publikace předpisů v úředních sbírkách právních předpisů byl zaveden do našeho právního řádu po roce 1848. Formální publikací se rozumělo povinné vyhlašování, resp. zveřejňování či zpřístupňování pramenů práva skrze zákonem určené speciální úřední sbírky. Pokud byly takto vyhlášeny, pak teprve mohly nabýt platnosti a účinnosti, resp. v tehdejší terminologii závaznosti.