Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektronizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?

Od našeho posledního vydání Evropských právních novinek došlo ve vyjednávání mezi Evropskou komisí („Komise“) a Spojeným královstvím k zásadnímu posunu a ochrana práv duševního vlastnictví dostala konkrétnější podobu. Vše je vedeno snahou, aby brexit měl co nejmenší vliv na práva duševního vlastnictví. Přestože se zdá, že většina bodů již byla mezi stranami dohodnuta, některé otázky jsou stále předmětem jednání.

Rodiče se svým dětem snaží dopřát vždy to nejlepší. Jde to ale z výživného 5.000 Kč a rodičovského příspěvku, příp. jednoho platu?

Elektrizační soustava představuje vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Velmi důležitým článkem tohoto systému je elektroenergetická přenosová soustava, jejíž provozování je možné pouze na základě udělení licence, která je žadateli po splnění zákonem stanovených podmínek udělena Energetickým regulačním úřadem. Výlučným držitelem takové licence je v České republice společnost ČEPS, a.s. V rozhovoru odpovídal vedoucí odboru Právní služby ČEPS, a. s. - expert na energetické právo, právo nemovitostí, stavební právo a vítěz soutěže Podnikový právník 2018 v kategorii Správní právo - Mgr. Vlastimil Diviš.

V minulém článku jsme popsali některé praktické problémy vyplývající z implementace GDPR v obchodní společnosti. V dnešním článku se zaměříme na problematiku získávání souhlasu se zpracováním osobních údajů ze strany zaměstnanců.

Právo k ochranným známkám řadíme mezi tzv. práva na označení, která tvoří podskupinu práva duševního vlastnictví. Jejich vznik souvisí s rozvojem podnikání a tržní ekonomiky. Jelikož se jednotliví podnikatelé snažili odlišit svůj název, výrobky či služby od jiného podnikatele a požadovali, aby jim v tomto ohledu byla ze strany státu poskytována ochrana, zákonodárce postupně reagoval na vývoj této oblasti a přijal řadu předpisů, které ochranu upravují.

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.