Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.

Občanský zákoník („OZ") poskytuje menšinovým spoluvlastníkům poměrně široké možnosti soudní ochrany před „nespravedlivým“ rozhodováním většiny, a to v závislosti na tom, o jak významné rozhodnutí se jedná, zda byl menšinový vlastník z rozhodování zcela vyloučen (opominut) nebo zda byl přehlasován.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Čínská lidová republika má pověst země, kde se příliš nedbá na ochranu osobních dat při jejich shromažďování, ukládání a zpracovávání. Až do minulého roku chyběla ucelená legislativa upravující oblast ochrany dat na internetu. V kontextu živých diskuzí doprovázejících nabytí účinnosti GDPR a kauz okolo úniků dat ze sociálních sítí v Evropě a USA bude, jak pevně věřím, vhled do situace v Číně zajímavý.

Minulý rok jsem měl na kongresu Právní prostor závěrečnou řeč, ve které jsem požádal Ústavní soud, aby zrušil restituční tečku. Ta do dnešního dne zrušena nebyla, ale moje slova byla vyslyšena 18 senátory Parlamentu ČR, kteří dne 14. listopadu 2017 podali návrh na zrušení restituční tečky k Ústavnímu soudu. Tito senátoři se ztotožnili s právním názorem 40 000 restituentů, jejichž restituce do dnešního dne, tedy po více než 27 letech, nebyla vyřízena.

Pro začátek je třeba vymezit si rozdíl mezi ústavním systémem a ústavním pořádkem. Ústavní pořádek představuje soubor ústavních předpisů České republiky vymezených v čl. 112 Ústavy, je to vlastně polylegální Ústava, ústava v širším smyslu, která má význam normativní. Oproti tomu ústavní systém tvoří soustava ústavních orgánů České republiky a jejich vzájemných vztahů. Jedná se tedy o pojem institucionální.