Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku.

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný.

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Je krátce po nabytí účinnosti nového zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZoDPZ“), který do oblasti zprostředkování pojištění a zajištění přináší řadu podstatných změn. Pojďme si shrnout, jaké jsou nejdůležitější změny, a na co by zprostředkovatelé pojištění a zajištění neměli zapomenout.

Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva.

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.