Mediátor, certifikovaný mediátor, zapsaný mediátor: pojmy, které si pleteme i my, odborníci

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Advokát, mediátor a předseda SOS asociace z.s.
Právní spor
Foto: Fotolia

Pojem "mediátor" se u nás vyskytuje v mnoha kontextech a často bez jasného právního ukotvení. Obecně se jím rozumí osoba, která vede mediační proces a pomáhá stranám najít dohodu. Jelikož v Českém právním řádu není pojem "mediátor" chráněn ani regulován, může se jím nazývat prakticky kdokoli, bez ohledu na vzdělání, praxi či odbornost. To samozřejmě nese rizika z hlediska kvality poskytovaných služeb a právní jistoty stran.

O krok dál stojí tzv. certifikovaný mediátor. Tento pojem není sice zákonně definován, nicméně v praxi označuje osobu, která absolvovala specializovaný kurz mediace a obdržela certifikát o jeho úspěšném dokončení. Kvalita těchto kurzů se může různit, ale řada z nich poskytuje kvalitní základ v mediačních technikách a etických principech. Certifikovaný mediátor tedy zpravidla disponuje odbornými znalostmi a praktickými dovednostmi, i když není automaticky oprávněn vykonávat mediační činnost dle zákona. Je třeba dodat, že i mezi právními profesionály často dochází k zaměňování certifikovaných a zapsaných mediátorů.

Zákonnou definici a specifický status pak má pouze tzv. zapsaný mediátor. Ten je upraven zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci. Zapsaným mediátorem se může stát pouze osoba, která splní několik přísně stanovených podmínek: dosažení vysokoškolského vzdělání, bezúhonnost, složení odborné zkoušky z mediace a věk alespoň 18 let. Zapsaný mediátor je evidován v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti a je oprávněn provádět mediační úkony v rámci soudem nařízené mediace. Jako jediný může vystavovat potvrzení o neúspěšné mediaci, což má důležité procesní důsledky v civilním řízení.

Je tedy patrné, že rozlišování mezi jednotlivými typy mediátorů není jen akademickou debatou, ale praktickým nástrojem ochrany spotřebitele i kvality právních služeb. Mediátor může být kdokoli, certifikovaný mediátor má za sebou vzdělávací přípravu a zapsaný mediátor navíc splňuje přísné zákonné podmínky a je oprávněn vykonávat mediaci podle právní úpravy.

Je proto načase vést širší odbornou diskusi o terminologii v oblasti mediace a jejím dopadu na praxi. Tento článek je úvodním příspěvkem do této debaty, která bude v následujících tématech dále rozvíjena. V budoucnu se zaměříme například na roli zapsaného mediátora v soudním řízení nebo na odpovědnost poskytovatelů mediačních služeb.

 



Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články