Články s tagem: ostatní

Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.

Již 13. ročník úspěšné soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu XIII" vyhlásil právní informační systém CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.

Vláda schválila novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, která jako nový významný den České republiky zavádí Den dezinformací. Ten připadá na 1. dubna a má poukázat na nezastupitelnou roli dezinformací při utváření české občanské společnosti

Projekt Lex Elite vyhlásil výsledky pátého ročníku ocenění Flamma, které se zaměřuje na inspirativní právničky a právnické projekty podporující ženy. Mezi letošními laureátkami jsou emeritní ústavní soudkyně Ivana Janů, projekt Máš na Nadace Evy Pavlové a organizací Fandi mámám a Vincica, ředitelka D.A.S. Jitka Chizzola a mentoringový projekt iniciativy Ženy v právu.

Stejně jako v minulých letech i letos budou stovky tisíc ukrajinských občanů řešit, zda a za jakých podmínek budou moci pobývat a pracovat na území České republiky. Legislativní úprava, která výše uvedené pokrývá, vychází primárně z tzv. Lex Ukrajina VII[1] (a souvisejících provádějících právních předpisů), který byl přijat a vešel v účinnost v minulém roce.

Zatímco evropská i vnitrostátní legislativa neustále zpřísňuje pravidla pro potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, aplikační praxe v České republice odhaluje hluboké systémové trhliny. Střet zákona o omezení plateb v hotovosti, AML zákona a specifické úpravy zákona o realitním zprostředkování vytváří prostor, v němž se povinnost identifikace a kontroly klienta stává v mnoha případech pouze formální proklamací bez reálného dopadu. Tento článek podrobuje kritické analýze mechanismy obcházení těchto norem a navrhuje de lege ferenda opatření k posílení transparentnosti finančních toků.

Válka zůstává realitou mezinárodní politiky. Konflikty a ozbrojené střety nadále propukají a navzdory existenci mezinárodního práva válka nezmizela. Jak dlouho musí lidstvo v tomto cyklu pokračovat? Je-li konflikt nevyhnutelný, musí být válka i způsobem, jakým jej řešíme?

Od roku 2026 je v českém právu trvalé uvazování psů považováno za týrání bez ohledu na použitý prostředek či intenzitu zásahu. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání tak výrazně zpřísnila pravidla pro chovatele a posunula posuzování od škodlivosti konkrétního způsobu uvázání k samotnému faktu dlouhodobého omezení pohybu psa.

Digitální technologie, tak jako jiné nové technologie, přinášejí nové příležitosti, ale zároveň nové problémy. Tento článek se týká spíše těch problémů. Na jednu stranu by se děti měly nepochybně učit s digitálními technologiemi zacházet správně a bezpečně – půjde koneckonců zřejmě o neoddělitelnou součást jejich budoucích životů, ale na druhou stranu nelze zavírat oči před výzvami, které tyto technologie s sebou přinášejí.

V nedávné době mediálním prostorem zarezonovaly zprávy o stovkách zvláštních povolení vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství, jež své držitele opravňují rybařit prakticky kdekoliv a kdykoliv bez ohledu na cokoliv dalšího. Kde takovou možnost v českém právním řádu vlastně nalezneme a jak přesně je koncipována?

Kde leží hranice mezi oprávněnou kritikou výkonu veřejné moci a nepřípustným zásahem do osobnostních práv na sociálních sítích? Nese autor kritického příspěvku odpovědnost i za urážlivé či difamační komentáře dalších uživatelů, které sám nenapsal? A jaké požadavky klade Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) na vnitrostátní soudy při vyvažování práva na ochranu pověsti s právem na svobodu projevu v online prostředí?

S účinností od 1. prosince 2025 vstoupila v platnost novela zákona o pyrotechnice, vtělená do zákona č. 344/2025 Sb.

Ledovka dokáže během několika hodin ochromit celé město. V Praze se to ukázalo v i nyní v polovině ledna, kdy záchranáři kvůli náporu pádů na ledu aktivovali traumaplán a během dopoledne ošetřili přes stovku lidí. Nejčastěji šlo o pády cestou do práce, u vstupů do domů nebo na běžných pěších trasách. V takových situacích se otevírá otázka: jde jen o smůlu, nebo o případ, kdy má zraněný nárok na odškodnění?

Ač si to mnozí laikové (a někdy bohužel i nezajímající se vedení firem) myslí, práce mzdové účetní opravdu nespočívá jen ve výpočtech výplat jednou za měsíc. Jde o pracovní pozici s vysokou mírou odpovědnosti za vše, co udělá (ale i neudělá!) a hlavně za správnost a úplnost veškerých jejích úkonů a výpočtů.

Rychlé oddlužení, formálně legální smlouvy a slib, že „se to dá vyřešit“. Nová studie Moderní lichva v praxi upozorňuje, že v Česku nejde o jednotlivé excesy, ale o systematické praktiky, které končí většími dluhy a ztrátou bydlení.

Článek se věnuje poněkud opomíjené materii zpovědního tajemství v českém právu, která nabývá na aktuálnosti zejména v důsledku sjednaného konkordátu se Svatým stolcem z října 2024.

Ještě před nedávnem bylo téma elektronické směnky předmětem pouhých spekulací. V roce 2023 se však elektronická směnka stala ve Velké Británii realitou, a to prostřednictvím zákona Electronic Trade Documents Act 2023. Tento článek představuje novinky, které tento zákon přinesl, a zároveň předkládá úvahu autora o možném začlenění elektronické směnky do našeho právního prostředí právě po vzoru Velké Británie.

V současné době probíhají novelizace zákona o vysokých školách. Převážně se ale jedná o změny v oblasti studia na vysoké škole. Tento článek však zpracovává téma spadající do problematiky organizace a fungování vysoké školy. Jde konkrétně o pravomoci rektora vysoké školy a děkana fakulty pro případ, že je potřeba změnit dříve nastavené záležitosti.

S počátkem roku 2026 nabyla účinnosti novela zákona o zemědělství, jež přináší první systematické ukotvení konceptu tzv. rodinných farem do českého právního řádu, a to prostřednictvím institutu rodinného zemědělského hospodářství.

Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.

S příchodem roku 2026 posílilo postavení pacientů a jejich práva. Od počátku ledna mají lékaři přísný zákaz vybírat poplatky za registraci pacienta a nesmí požadovat žádné další příplatky za poskytnutí péče hrazené ze zdravotního pojištění.

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně provede tisíce kontrol potravinářských podniků. Ohlédnutí za předchozím rokem odhaluje zajímavé trendy v rozhodovací praxi inspektorů – zejména výrazný nárůst celkových částek pokut. Které přestupky řeší inspektoři nejčastěji a na co si dát pozor před kontrolou? Přečtěte si náš přehled klíčových zjištění z výroční zprávy SZPI i za rok 2024.

Itálie vstupuje do olympijského roku s nejzásadnější revizí bezpečnosti zimních sportů za dvě dekády. Zákon č. 119/2025, přijatý v reakci na tragické nehody i požadavky příprav ZOH 2026, výrazně posiluje ochranné standardy – od univerzální přilbové povinnosti po nové technické parametry tratí. Text nabízí analytický vhled do této legislativní změny a jejích možných dopadů i pro české právní prostředí.

Rok 2025 byl, pokud jde o legislativní přístup ke kratomu a obecně k tzv. psychomodulačním látkám, rokem významných změn. Po několika letech faktického „právního vakua“ mezi přísnou regulací návykových látek a téměř neregulovaným prodejem nových psychoaktivních látek přichází samostatný, relativně přísný, nicméně nekriminalizační režim.