Ostatní

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 2. část - Odpovědnost provozovatelů a perspektivy harmonizace.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 1. část - Právní vakuum a jeho důsledky v judikatuře.

Partnerské či intimní vztahy na pracovišti nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Problém však nastává ve chvíli, kdy se do nich zapletou osoby v nerovném postavení, zejména členové vedení firmy a jejich podřízení. V takových případech přestává jít o soukromou záležitost a začíná se rozpadat důvěra v samotné základy firemní kultury. Média toto téma nedávno rozvířila. Odborníci přibližují, co už je za hranou a radí, jak situace řešit.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Firemní vozidlo jako zaměstnanecký benefit se stává stále populárnější nejen u vedoucích pracovníků, ale také u řadových zaměstnanců. Správné nastavení tohoto benefitu může přinést výhody nejen samotným zaměstnancům, ale i celé firmě.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

Nová česká právní úprava kyberbezpečnosti ve formě NZKB sice teprve vstupuje do života, ale přípravy jsou určitě na místě.

Když v roce 2020 vyšel najevo rozsáhlý skandál týkající se zneužívání tzv. coaching bugu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, čelil svět e-sportu dosud nejvýznamnějšímu etickému problému. Trenéři desítek týmů využívali herní chybu, díky níž mohli během zápasů sledovat soupeře nebo části herní mapy, které by jinak sledovat nemohli. Na základě vyšetřování e-sportovou integrity komisí ESIC bylo bez možnosti vyjádřit se potrestáno více než 30 profesionálních e-sportových trenérů, přičemž zákazy činnosti se pohybovaly v řádu měsíců až let.

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Mgr. Vojtěch Faltus je vedoucím regulatorního týmu v Aegis Law a ve své advokátní praxi se zaměřuje na stavební právo, energetiku a další regulovaná odvětví. Klientům pomáhá zvládat složitosti legislativy i byrokracie – zejména tam, kde inovace předbíhají právo. V rozhovoru se s ním budeme bavit o aktuálních výzvách ve stavebnictví, energetice i o tom, jak technologie mění právní služby a samotnou roli advokáta.

V předchozích dílech z této série článků byla představena UEFA a její pragmatický přístup ke vztahu s EU, který této organizaci napomáhá zajistit si postavení pomyslného vládce evropského fotbalového trhu. V kontextu tohoto vztahu byla následně analyzována problematika Financial Fair Play (FFP), pravidel vydaných UEFA. V tomto článku si přiblížíme případy Manchesteru City a Paris Saint-Germain. Tyto dva mocné fotbalové kluby v předchozích letech opakovaně porušily pravidla FFP a UEFA s nimi vedla řízení, která měla vést k adekvátnímu trestu.

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?

Slova jako slušnost, pokora a kolegialita nejsou v advokacii přežitkem – naopak mohou být základem úspěšné a smysluplné praxe. V rozhovoru s Mgr. Janem Kramperou, advokátem a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, se ponoříme do světa soudních i rozhodčích sporů, nahlédneme pod pokličku řízení před LCIA a ukážeme, jak může moderní technologie zlepšit kvalitu justice. Ale půjdeme i dál – k otázkám vedení, firemní kultury a rovnováhy mezi profesí a osobním životem. Rozhovor, který inspiruje nejen právníky, ale každého, kdo věří v hodnoty i ve světě plném výzev.