Ostatní

Sázkové kanceláře v letošním roce vypsaly výrazný počet sázkových událostí na výsledky voleb do poslanecké sněmovny, a nezřídka kdy si lze vsadit i na volby jiné. Vsadit si lze na vítěze voleb, na volební účast, nebo na to, zda se prezidentem v roce 2028 stane Jaromír Jágr.

Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.

Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.

Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.

Zákonem o kybernetické bezpečnosti Česká republika transponuje směrnici NIS2 a zároveň ruší dosavadní zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o dílčí novelu zákona, ale o plnohodnotnou rekodifikaci oblasti kybernetické bezpečnosti.

V úterý 16. září 2025 proběhlo v prostorách pražského Obecního domu již druhé diskuzní setkání pořádané Advokátní asociací pro AI ve spolupráci s prg.ai. Workshop s názvem Regulace, AI a advokacie – zákulisí legislativy a advokátních inovací otevřel otázky nejen o budoucnosti regulace AI na evropské i národní úrovni.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 2. část - Odpovědnost provozovatelů a perspektivy harmonizace.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 1. část - Právní vakuum a jeho důsledky v judikatuře.

Partnerské či intimní vztahy na pracovišti nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Problém však nastává ve chvíli, kdy se do nich zapletou osoby v nerovném postavení, zejména členové vedení firmy a jejich podřízení. V takových případech přestává jít o soukromou záležitost a začíná se rozpadat důvěra v samotné základy firemní kultury. Média toto téma nedávno rozvířila. Odborníci přibližují, co už je za hranou a radí, jak situace řešit.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Firemní vozidlo jako zaměstnanecký benefit se stává stále populárnější nejen u vedoucích pracovníků, ale také u řadových zaměstnanců. Správné nastavení tohoto benefitu může přinést výhody nejen samotným zaměstnancům, ale i celé firmě.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

Nová česká právní úprava kyberbezpečnosti ve formě NZKB sice teprve vstupuje do života, ale přípravy jsou určitě na místě.

Když v roce 2020 vyšel najevo rozsáhlý skandál týkající se zneužívání tzv. coaching bugu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, čelil svět e-sportu dosud nejvýznamnějšímu etickému problému. Trenéři desítek týmů využívali herní chybu, díky níž mohli během zápasů sledovat soupeře nebo části herní mapy, které by jinak sledovat nemohli. Na základě vyšetřování e-sportovou integrity komisí ESIC bylo bez možnosti vyjádřit se potrestáno více než 30 profesionálních e-sportových trenérů, přičemž zákazy činnosti se pohybovaly v řádu měsíců až let.