Judikatura

V tomto komentáři JUDr. Jaromír Jirsa vyvrací rozšířený názor, že "soud je zásadně povinen dítě svěřit do střídavé péče". Komentář k usnesení Ústavního soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. IV. ÚS 3330/14

Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Komentované rozhodnutí je primárně zajímavé tím, že se týká žaloby z rušené držby (§ 178 – 180 o. s. ř.), což je procesní novinka zavedená do občanského soudního řádu teprve od 1. 1. 2014 novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. – tudíž jsme zatím neměli příliš možností se s ní v praxi setkat. Ve druhém sledu je ovšem usnesení zajímavé ještě proto, že v něm odvolací soud zastává poměrně novátorský názor na jiný (relativně nový procesní institut) – povinnou předžalobní výzvu (upomínku) podle § 142a o. s. ř., respektive na její vztah k náhradě nákladů odvolacího řízení. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.5.2015, č.j. 20 Co 176/2015-81

Další kapitolu v příběhu o povinném očkování napsal Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3953/2014

Dne 27. 11. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 posuzoval, zda při založení obchodní společnosti jediným zakladatelem postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem. Podle § 441 odst. 2 in fine občanského zákoníku je třeba, aby plná moc měla stejnou formu, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Přitom podle zákona o obchodních korporacích je kapitálovou společnost při založení jediným zakladatelem třeba založit ve formě notářského zápisu.