Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb.
Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385 ...celý článek

Komentované rozhodnutí je primárně zajímavé tím, že se týká žaloby z rušené držby (§ 178 – 180 o. s. ř.), což je procesní novinka zavedená do občanského soudního řádu teprve od 1. 1. 2014 novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. – tudíž jsme zatím neměli příliš možností se s ní v praxi setkat. Ve druhém sledu je ovšem usnesení zajímavé ještě proto, že v něm odvolací soud zastává poměrně novátorský názor na jiný (relativně nový procesní institut) – povinnou předžalobní výzvu (upomínku) podle § 142a o. s. ř., respektive na její vztah k náhradě nákladů odvolacího řízení.
Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.5.2015, č.j. 20 Co 176/2015-81 ...celý článek

Další kapitolu v příběhu o povinném očkování napsal Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3953/2014 ...celý článek

Dne 27. 11. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 posuzoval, zda při založení obchodní společnosti jediným zakladatelem postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem. Podle § 441 odst. 2 in fine občanského zákoníku je třeba, aby plná moc měla stejnou formu, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Přitom podle zákona o obchodních korporacích je kapitálovou společnost při založení jediným zakladatelem třeba založit ve formě notářského zápisu. ...celý článek

Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti. ...celý článek

Pokud zaměstnankyně výslovně projevila vůli tím, že odmítla podepsat dohodu o skončení pracovního poměru z důvodu svého nesouhlasu s (ne)uvedeným důvodem skončení, nelze dovodit konkludentní uzavření dohody tím, že zaměstnankyně odevzdala pracovní pomůcky, opustila služební byt a neprotestovala proti obsahu potvrzení o zaměstnání. ...celý článek

Posouzení této otázky bude vždy věcí individuálních případů (zřejmě s přihlédnutím k povaze zamýšlených staveb a z ní plynoucích nežádoucích dopadů), a to jak na úrovni rozhodovací praxe stavebních úřadů, tak na úrovni rozhodování o přezkoumávání těchto rozhodnutí v rámci správního soudnictví.
Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2014, čj. 9 As 101/2014-98 ...celý článek

předkládané rozhodnutí velmi cenné v první řadě proto, že souhrnně analyzuje problém změny judikatorního trendu. Tento komplikovaný teoretický úkol v plném rozsahu stojí před teorií i aplikační praxí a bude nepochybně značně posilovat v souvislosti s uplatňováním tzv. nového občanského zákoníku.
Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4397/2013 ...celý článek