Téma finančního práva pokrývá všechny aspekty vztahů vznikajících v procesu tvorby, rozdělování a používání veřejných prostředků. Články přinášejí přehled o otázkách finančního práva od předních českých odborníků.
V novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 by mělo dojít ke změnám v uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování (tzn. e-commerce).
Provozovatelé e-shopů, pozor! Od 1. 7. 2021 se zásadně mění pravidla pro zásilkový prodej zboží.
Investiční životní pojištění (dále také „IŽP“) je produktem, který se stal v průběhu let stabilní součástí pojistného trhu v České republice. V poslední době se nicméně začaly objevovat soudní spory, byť v řádu nižších desítek, ve kterých se klienti pojišťoven domáhají absolutní neplatnosti svých smluv.
Novela daňového řádu od 1. 1. 2021 přichází s možností poplatníka podat daňové přiznání až do 3. 5. 2021, nicméně pouze pokud je učiněno elektronicky.
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.
V roce 2020 byl zákonem č. 299/2020 Sb. novelizován zákon o daních z příjmů. Novela představila změnu v uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně.
Díky stále trvající pandemii existují různé daňové úlevy, ve kterých není snadné se zorientovat. Projděte si naše domácí daňové aktuality a buďte v obraze.
Jaká je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 skutečná výše kompenzačního bonusu?
Daňový řád ukládá každé osobě povinnost pravdivě vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob (pokud jsou jí známy) a nic nezamlčovat.
…neboli subsidiární použití občanského soudního řádu při výkonu daňové exekuce na podíl v bytovém družstvu.
Existuje způsob jak v daních napravit své protiprávní jednání vedoucí ke spáchání úmyslného trestného činu? Co znamená účinná lítost a jak ji projevit? Je možné docílit zániku trestní odpovědnosti svého jednání i v daních?
Blíží se konec roku, proto je dobré si připomenout, jaké změny zákonů nás čekají a co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos.
Povinnost správce daně, resp. úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, zachovávat mlčenlivost o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob, ukotvená v ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je stanovena poměrně rigorózně.
K problematice Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), anglicky „General Data Protection Regulation“ (dále jen „GDPR“), již bylo publikováno nepřeberné množství odborných článků, vysokoškolských kvalifikačních prací, apod., nicméně my se zaměříme na specifický aspekt GDPR, a to jeho (ne)aplikovatelnost při správě daní.
Zatímco v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 33 TZ, tak pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ, zákonodárce stanovil zvláštní právní úpravu účinné lítosti obsaženou v ustanovení § 242 TZ.