JUDr. Ing. Martin Štika Ph.D.

Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?

Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.

Dne 26. srpna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 255/2023 Sb., který je z hlediska své obsahové struktury speciálním k dosavadní právní úpravě § 55 odst. 7 – 13 ex. řádu. Ta upravuje proces zastavování tzv. bezvýsledných exekucí.

Srážky ze mzdy jsou nejtradičnějším způsobem provedení exekuce. Součástí občanského soudního řádu jsou od roku 1963. Představují jeden z nejméně invazivních zásahů do majetkových poměrů povinného.

V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení návrh novelizace exekutorského tarifu z pera Ministerstva spravedlnosti. Důvodem jeho předložení je reakce na aktuální vývoj ekonomických ukazatelů, především inflace, růst cen a růst mzdových nákladů. Tato vyhláška však exekuční tarif, tedy příjmy soudního exekutora snižuje, což je v současné inflační době chybné, rizikové a pro exekutorské úřady ekonomicky nepřijatelné.

Od 1. září 2022 je v účinnosti zákon č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů, který obsahuje zejména úpravu tzv. Milostivého léta II.

Profese soudních exekutorů za poslední zhruba 2 roky prošla velmi významnými legislativními změnami. Přinášíme proto jejich přehled, zhodnocení současného stavu exekučního práva a exekučního vymáhání a základní body k budoucí udržitelnosti výkonu profese exekutora.

Podstatou zastavování tzv. marných bagatelních exekucí je zastavení exekučních řízení, ve kterých pohledávka oprávněného nepřesahuje částku 1 500 Kč bez příslušenství a v posledních třech letech před účinností zákona nebylo nic vymoženo.

Přinášíme přehled nejvýznamnějších změn v exekučním právu, které vstoupily v účinnost s novým rokem.

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč.

Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.

Lex COVID justice III odkládá účinnost chráněného účtu včetně nové úpravy nepostižitelné části pohledávky z účtu povinného a obnovuje ochrannou dobu, po kterou se neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. Lex Covid. Byl přijatý na pozadí zkráceného legislativního procesu ve vyhlášeném stavu legislativní nouze.

I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu). 

Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.

Mimo exekuční činnosti definované v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ‟), provádí soudní exekutor také další činnost, která je upravena v ustanoveních § 74–86 EŘ. Výčtem se jedná o právní pomoc a sepisování listin – 74 EŘ, úschovy – 75 EŘ, činnost na základě pověření soudem a dobrovolnou dražbu – 76 EŘ, zajiš­tění a správa majetku v trestním řízení – 76a EŘ a sepisování exekutorských zápisů osvědčujících děje a stavy věcí – 77–86 EŘ. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl novelou exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 rozšířen okruh dalších činností exekutora o instrument oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání – 76d – 76g EŘ.