Insolvenční novela se dotkla i úpravy exekucí
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
Současně dne 1. listopadu 2024 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 418/2001 Sb.
Pravidlo 4+
První změnu oproti dosavadnímu výpočtu tzv. třetinového systému představuje novela § 279 OSŘ. Nové odstavce 4 až 7 zakládají, že vypočtené dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy za předpokladu, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí). V takovém případě plátce mzdy sráží v takové výši, jako by se jednalo o předností pohledávku.
Úprava se však nepoužije, pokud povinný doloží plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Současně ale nesmí dosahovat jedna třetina jeho zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
Započetí provádění srážek plátcem mzdy
Nový § 282a OSŘ stanovuje, že plátce mzdy započne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu nebo usnesení o změně plátce mzdy (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
Problematice praktické aplikace pravidla 4+ a započetí provádění srážek plátcem mzdy se velmi přehledně věnuje také Exekutorská komora České republiky v tomto odkazu.
Nový vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti povinnému podle § 46 odst. 6 EŘ
Po dlouhých 8 letech dochází postupně k revidování exekučních písemností. Došlo tak k výraznému zjednodušení exekuční výzvy (z deseti stránek na jeden list), která je nově pro povinného součástí vyrozumění o zahájení exekuce. Obsahově je vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého/nepeněžitého plnění upravena jako Vzor 1a a Vzor 1b Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Evidence srážek
Do úpravy exekučního řádu (§ 125b) je s účinností od 1. 1. 2026 vložena přelomová úprava evidence srážek ze mzdy, jejíž sledovaným záměrem je výrazné zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi exekutorem a plátcem mzdy povinného. Evidence je neveřejná a provozována Komorou. Zapisují se do ní zejména následující údaje: den, kterým se řídí pořadí vymáhané pohledávky, výše čisté mzdy, celková výše srážek, údaj o manželovi a počtu vyživovaných osob zohledněných při výpočtu srážky ze mzdy a datum vzniku nebo skončení pracovněprávního vztahu povinného atd. Údaje musí být aktualizovány každých 6 měsíců.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




