Insolvenční novela se dotkla i úpravy exekucí
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
Současně dne 1. listopadu 2024 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 418/2001 Sb.
Pravidlo 4+
První změnu oproti dosavadnímu výpočtu tzv. třetinového systému představuje novela § 279 OSŘ. Nové odstavce 4 až 7 zakládají, že vypočtené dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy za předpokladu, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí). V takovém případě plátce mzdy sráží v takové výši, jako by se jednalo o předností pohledávku.
Úprava se však nepoužije, pokud povinný doloží plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Současně ale nesmí dosahovat jedna třetina jeho zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
Započetí provádění srážek plátcem mzdy
Nový § 282a OSŘ stanovuje, že plátce mzdy započne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu nebo usnesení o změně plátce mzdy (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
Problematice praktické aplikace pravidla 4+ a započetí provádění srážek plátcem mzdy se velmi přehledně věnuje také Exekutorská komora České republiky v tomto odkazu.
Nový vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti povinnému podle § 46 odst. 6 EŘ
Po dlouhých 8 letech dochází postupně k revidování exekučních písemností. Došlo tak k výraznému zjednodušení exekuční výzvy (z deseti stránek na jeden list), která je nově pro povinného součástí vyrozumění o zahájení exekuce. Obsahově je vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého/nepeněžitého plnění upravena jako Vzor 1a a Vzor 1b Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Evidence srážek
Do úpravy exekučního řádu (§ 125b) je s účinností od 1. 1. 2026 vložena přelomová úprava evidence srážek ze mzdy, jejíž sledovaným záměrem je výrazné zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi exekutorem a plátcem mzdy povinného. Evidence je neveřejná a provozována Komorou. Zapisují se do ní zejména následující údaje: den, kterým se řídí pořadí vymáhané pohledávky, výše čisté mzdy, celková výše srážek, údaj o manželovi a počtu vyživovaných osob zohledněných při výpočtu srážky ze mzdy a datum vzniku nebo skončení pracovněprávního vztahu povinného atd. Údaje musí být aktualizovány každých 6 měsíců.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




