Insolvenční novela se dotkla i úpravy exekucí
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
Současně dne 1. listopadu 2024 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 418/2001 Sb.
Pravidlo 4+
První změnu oproti dosavadnímu výpočtu tzv. třetinového systému představuje novela § 279 OSŘ. Nové odstavce 4 až 7 zakládají, že vypočtené dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy za předpokladu, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí). V takovém případě plátce mzdy sráží v takové výši, jako by se jednalo o předností pohledávku.
Úprava se však nepoužije, pokud povinný doloží plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Současně ale nesmí dosahovat jedna třetina jeho zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
Započetí provádění srážek plátcem mzdy
Nový § 282a OSŘ stanovuje, že plátce mzdy započne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu nebo usnesení o změně plátce mzdy (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
Problematice praktické aplikace pravidla 4+ a započetí provádění srážek plátcem mzdy se velmi přehledně věnuje také Exekutorská komora České republiky v tomto odkazu.
Nový vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti povinnému podle § 46 odst. 6 EŘ
Po dlouhých 8 letech dochází postupně k revidování exekučních písemností. Došlo tak k výraznému zjednodušení exekuční výzvy (z deseti stránek na jeden list), která je nově pro povinného součástí vyrozumění o zahájení exekuce. Obsahově je vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého/nepeněžitého plnění upravena jako Vzor 1a a Vzor 1b Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Evidence srážek
Do úpravy exekučního řádu (§ 125b) je s účinností od 1. 1. 2026 vložena přelomová úprava evidence srážek ze mzdy, jejíž sledovaným záměrem je výrazné zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi exekutorem a plátcem mzdy povinného. Evidence je neveřejná a provozována Komorou. Zapisují se do ní zejména následující údaje: den, kterým se řídí pořadí vymáhané pohledávky, výše čisté mzdy, celková výše srážek, údaj o manželovi a počtu vyživovaných osob zohledněných při výpočtu srážky ze mzdy a datum vzniku nebo skončení pracovněprávního vztahu povinného atd. Údaje musí být aktualizovány každých 6 měsíců.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




