Insolvenční novela se dotkla i úpravy exekucí
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
Současně dne 1. listopadu 2024 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 418/2001 Sb.
Pravidlo 4+
První změnu oproti dosavadnímu výpočtu tzv. třetinového systému představuje novela § 279 OSŘ. Nové odstavce 4 až 7 zakládají, že vypočtené dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy za předpokladu, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí). V takovém případě plátce mzdy sráží v takové výši, jako by se jednalo o předností pohledávku.
Úprava se však nepoužije, pokud povinný doloží plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Současně ale nesmí dosahovat jedna třetina jeho zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
Započetí provádění srážek plátcem mzdy
Nový § 282a OSŘ stanovuje, že plátce mzdy započne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu nebo usnesení o změně plátce mzdy (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
Problematice praktické aplikace pravidla 4+ a započetí provádění srážek plátcem mzdy se velmi přehledně věnuje také Exekutorská komora České republiky v tomto odkazu.
Nový vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti povinnému podle § 46 odst. 6 EŘ
Po dlouhých 8 letech dochází postupně k revidování exekučních písemností. Došlo tak k výraznému zjednodušení exekuční výzvy (z deseti stránek na jeden list), která je nově pro povinného součástí vyrozumění o zahájení exekuce. Obsahově je vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého/nepeněžitého plnění upravena jako Vzor 1a a Vzor 1b Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Evidence srážek
Do úpravy exekučního řádu (§ 125b) je s účinností od 1. 1. 2026 vložena přelomová úprava evidence srážek ze mzdy, jejíž sledovaným záměrem je výrazné zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi exekutorem a plátcem mzdy povinného. Evidence je neveřejná a provozována Komorou. Zapisují se do ní zejména následující údaje: den, kterým se řídí pořadí vymáhané pohledávky, výše čisté mzdy, celková výše srážek, údaj o manželovi a počtu vyživovaných osob zohledněných při výpočtu srážky ze mzdy a datum vzniku nebo skončení pracovněprávního vztahu povinného atd. Údaje musí být aktualizovány každých 6 měsíců.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




