Insolvenční novela se dotkla i úpravy exekucí
Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
Současně dne 1. listopadu 2024 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 418/2001 Sb.
Pravidlo 4+
První změnu oproti dosavadnímu výpočtu tzv. třetinového systému představuje novela § 279 OSŘ. Nové odstavce 4 až 7 zakládají, že vypočtené dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy za předpokladu, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí). V takovém případě plátce mzdy sráží v takové výši, jako by se jednalo o předností pohledávku.
Úprava se však nepoužije, pokud povinný doloží plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Současně ale nesmí dosahovat jedna třetina jeho zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty.
Započetí provádění srážek plátcem mzdy
Nový § 282a OSŘ stanovuje, že plátce mzdy započne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení exekučního příkazu nebo usnesení o změně plátce mzdy (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).
Problematice praktické aplikace pravidla 4+ a započetí provádění srážek plátcem mzdy se velmi přehledně věnuje také Exekutorská komora České republiky v tomto odkazu.
Nový vzor výzvy ke splnění vymáhané povinnosti povinnému podle § 46 odst. 6 EŘ
Po dlouhých 8 letech dochází postupně k revidování exekučních písemností. Došlo tak k výraznému zjednodušení exekuční výzvy (z deseti stránek na jeden list), která je nově pro povinného součástí vyrozumění o zahájení exekuce. Obsahově je vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého/nepeněžitého plnění upravena jako Vzor 1a a Vzor 1b Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb.
Evidence srážek
Do úpravy exekučního řádu (§ 125b) je s účinností od 1. 1. 2026 vložena přelomová úprava evidence srážek ze mzdy, jejíž sledovaným záměrem je výrazné zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi exekutorem a plátcem mzdy povinného. Evidence je neveřejná a provozována Komorou. Zapisují se do ní zejména následující údaje: den, kterým se řídí pořadí vymáhané pohledávky, výše čisté mzdy, celková výše srážek, údaj o manželovi a počtu vyživovaných osob zohledněných při výpočtu srážky ze mzdy a datum vzniku nebo skončení pracovněprávního vztahu povinného atd. Údaje musí být aktualizovány každých 6 měsíců.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



