Články s tagem: občanský soudní řád

Článek se na pozadí obsáhlé judikatury zabývá podjatostí soudců, a to zejména soudců nejvyšších soudů (včetně Ústavního soudu). Zdůrazňuje subjektivní a objektivní test nestrannosti a uvádí řadu konkrét­ ních situací, které mohou založit podjatost soudců.

Nejvyšší soud podal dne 15. 10. 2025 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ust. § 114c odst. 5 a ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť dospěl k tomu, že tato ustanovení normující zákonnou koncentraci civilního řízení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.

Zmeškání procesního úkonu může mít pro účastníka civilního řízení významné následky a může vést i k prohře v soudním sporu. Pojďme si objasnit zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Kvalifikovaná výzva, která je součástí civilního procesu již 24 let, je doteď pro mnohé neprávníky neznámou. V praxi se často stává, že je dotčenými osobami přehlížena, a zapříčiní tak neúspěch ve sporu. Kvalifikovaná výzva se objevuje ve sporech na ochranu osobnosti velmi často.

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

Předběžné opatření v oblasti ochrany osobnosti fyzických osob a dobré pověsti právnických osob slouží k zajištění ochrany práv účastníků v situacích, kdy nelze vyčkat na pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Jejich smyslem je poskytnout dočasnou právní ochranu tam, kde by prodlení mohlo způsobit nenapravitelnou újmu.

Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.

Článek se zabývá otázkou zákonné úpravy přípravného jednání a jeho praktického využití vzhledem k datům o počtu nařízených přípravných jednání za minulý rok na vybraných okresních soudech.

Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.

Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.

Praha 11. října (ČTK) - České soudy nepřistupují jednotně k opatrovnickému řízení. Uplatňují sice takzvanou cochemskou praxi, která upřednostňuje dohodu rodičů před názorem soudu a zdůrazňuje zájem dítěte, protože však tyto postupy nejsou obsažené v zákoně, vzniklo v nich mnoho rozdílností.

Řízení o péči o nezletilé, kde jsou rodiče známé osobnosti či celebrity, často přitahují mediální pozornost, která může narušit ochranu soukromí dětí.

Cílem článku je analýza právní úpravy koncentrace sporného řízení, jež je navozována uskutečněním přípravného nebo prvního jednání ve věci, zhodnocení kladných a záporných dopadů zavedení koncentračního principu do sporného řízení v aktuální podobě a formulace koncepčního návrhu de lege ferenda.

Soudní poplatky jsou nedílnou součástí soudního procesu. Reflektují náklady spojené se soudními řízeními, avšak mohou být často předmětem nesrovnalostí, nesprávného výpočtu nebo dokonce zneužití. Chybně vypočtené poplatky bohužel nejsou ojedinělým jevem a mohou mít vážné dopady na účastníky sporu. Tento článek se zaměřuje na problematiku chybně vyměřených soudních poplatků a poskytuje užitečné rady, jak se proti nim úspěšně bránit.

V občanském soudním procesu chybí uložení povinnosti složit zálohu na náklady řízení.

Mediace jako metoda řešení konfliktů je použitelná na široké množství sporů od osobních, přes pracovní, obchodní až po komunitní či nadnárodní spory s větším množstvím zúčastněných osob. Ve své praxi mediátorky vidím její obrovský přínos zejména ve sporech, které vycházejí z rodinného prostředí.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

Ačkoli od účinnosti zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, uplynula již delší doba, přesto lze v praxi narazit na to, že ne všechny aspekty řízení jsou dostatečně známé.

Následující článek rozebírá možnosti a limity stávající právní úpravy spojení řízení v případech řízení o rozvod manželství a v souvisejících věcech, jako je např. úprava poměrů k nezletilému dítěti manželů, výživné manžela, výživné rozvedeného manžela nebo vypořádání společného jmění manželů.

Zpráva z tisku: V oblasti legislativy chce nová koalice dokončit a předložit ke schválení nové procesní kodexy, tedy trestní řád a nový občanský soudní řád.

Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

V krátkém textu jsou zmíněny novely právních předpisů z roku 2017 s dopadem pro exekuční řízení. Objasňují se příčiny úpravy, očekávaná aplikační praxe a výklad s důrazem na intertemporální působnost.