Kvalifikovaná výzva u žalob na ochranu osobnosti

Institut kvalifikované výzvy najdeme v občanském soudním řádu, konkrétně v § 114b odst. 1: „Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu (…) žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. (…)“ Takový postup nelze uplatnit ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo pokud je žalovaný ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do něj nezletilý, který není plně svéprávný.

Odstavec 5 téhož paragrafu stanoví, že jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být poučen. To, že nárok uznává, ovšem neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Většina výzev u ochrany osobnosti zní na 30 dní.

Praktický dopad tohoto ustanovení má zejména na zefektivnění postupu soudů, které tímto způsobem uplatňují procesní fikci uznání nároku žalovaným, pokud se tento v stanovené lhůtě k nároku nevyjádří, nebo soudu nesdělí důvod, proč tak ve lhůtě neučinil.

Dalším, ale již méně příjemným důsledkem, může být pro žalovaného skutečnost, že se v takovém případě vyhlašuje kontumační rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. Tím se rozumí, že soud rozhodne v celém rozsahu ve prospěch žalobce pro pasivitu žalovaného. Žalovaný se tím pádem připravuje o možnost vyjádření se k návrhu – a často je tomu tak proto, protože si není tohoto důsledku vědom.

Jak tedy s kvalifikovanou výzvou naložit?

Po obdržení kvalifikované výzvy je nezbytné se k ní vyjádřit – a to i tehdy, pokud nárok uznáváte. V dalším průběhu řízení mohou totiž na povrch vyjít i skutečnosti, které nárok oslabí nebo učiní nevymahatelným (zejména pro promlčení nároku) a v daném sporu tak můžete obstát lépe, než kdybyste zůstali pasivní.

Pokud ovšem s daným nárokem nesouhlasíte, ať už vůbec nebo jenom zčásti, je potřeba ve vyjádření uvést, proč nárok popíráte a doložit k vašemu tvrzení důkazy. Je potřeba říct, že toto odůvodnění by mělo být dostatečně podrobné. Z judikatury Vrchního soudu v Praze plyne, že vyjádření, které pouze dané nároky povšechně odmítá a neposkytuje jiný náhled na skutková tvrzení žalobce, jednoduše neobstojí (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2012, č. . 4 Cmo 32/2012-65).

Zjistíte-li, že se do dané lhůty nestihnete vyjádřit, je potřeba o tomto soud ještě ve stanovené lhůtě vyrozumět a požádat o prodloužení lhůty. V této žádosti je rovněž potřeba odůvodnit, proč o prodloužení žádáte. Taková žádost bez pádného důvodu může totiž také skončit kontumačním rozsudkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2837/2011).

Jak vypadá důsledek lze demonstrovat na recentním rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 5. 2024, č. j. 10 C 65/2024-25.

Žalovaný způsobil žalobci újmu na cti, vážnosti, důstojnosti a soukromí tím, že jej v rámci živého vysílání na sociální síti TikTok, úmyslně hrubě slovně urazil výroky: „Zxxx ať chcípne, v pekle se smaží, kunda proruská!”, „Zkurvená píča Zxxx”, „Viděl jsem Zxxx, jak funguje, čurák zkurvenej!“, „Ať chcípne Zxxx, v pekle se smaží, svině proruská” a „Nikomu nepřeju smrt, ale jeho smrt by byla v zájmu České republiky, samozřejmě ať už jde do prdele konečně!”.

Žalovaný byl podle § 114b odst. 1 o.s.ř. usnesením soudu vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení k podané žalobě písemně vyjádřil a v případě, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, aby vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil jiné důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl podle § 114b odst. 5 o.s.ř. poučen, že nevyhoví-li bez vážného důvodu této výzvě, bude mít soud za to, že nárok žalobou uplatněný zcela uznává (§ 153a odst. 3 o.s.ř.), a bude vynesen rozsudek pro uznání.

Žalovaný ve stanovené třicetidenní lhůtě na tuto výzvu nereagoval, soud tak rozhodl, že žalobcem tvrzený nárok žalovaný zcela uznal a podle § 153a odst. 3 o.s.ř. vynesl rozsudek pro uznání. V něm rozhodl, že žalovaný je povinen žalobci zaslat omluvu, zaplatit částku 100 000 Kč a samozřejmě zaplatit náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 205b o.s.ř.). Odvolání by šlo podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.