Články s tagem: ochrana osobnosti

Kde leží hranice mezi oprávněnou kritikou výkonu veřejné moci a nepřípustným zásahem do osobnostních práv na sociálních sítích? Nese autor kritického příspěvku odpovědnost i za urážlivé či difamační komentáře dalších uživatelů, které sám nenapsal? A jaké požadavky klade Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) na vnitrostátní soudy při vyvažování práva na ochranu pověsti s právem na svobodu projevu v online prostředí?

Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).

Dne 12. listopadu 2024 vydal Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) rozsudek ve věci Associated Newspapers Limited proti Velké Británii (stížnost č. 37398/21). ESLP řešil otázku, zda náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů právního zástupce z odměny ze zisku („CFA“) a pojistného sjednaného na úhradu nákladů („ATE“), které byly přiznány v nepřiměřeně vysokém měřítku, je v rozporu se svobodu projevu. ESLP dospěl k závěru, že příslušný právní režim Spojeného království upravující náhradu nákladů porušil svobodu projevu společnosti Associated Newspapers Limited („Associated Newspapers“), předního britského vydavatelství, a tudíž došlo k porušení článku 10 EÚLP.

Osobnost Filipa Smoljaka nebyla dotčena kritickými články o jeho dědických sporech

Unie mediálních advokátů nově vydala svůj již druhý sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob. Je určen nejen pro své členy, ale i odbornou veřejnost a širší veřejnost jako jsou novináři, studenti a zainteresované osoby.

Kvalifikovaná výzva, která je součástí civilního procesu již 24 let, je doteď pro mnohé neprávníky neznámou. V praxi se často stává, že je dotčenými osobami přehlížena, a zapříčiní tak neúspěch ve sporu. Kvalifikovaná výzva se objevuje ve sporech na ochranu osobnosti velmi často.

Uložení povinnosti omluvit se M. K. za výrok pronesený na schůzi Poslanecké sněmovny představuje přiměřené omezení svobody projevu A. B.

Advokáti by měli být klientům nápomocni k hledání řešení urovnání sporů. Není to však vždy možné a strany se potkají u soudu. Toto zamyšlení není o rodinně-právních sporech, ale o klasických civilních žalobách, kde buď vyhrajete nebo prohrajete. Buď Vám pohledávka nenáleží nebo v rámci ochrany osobnosti bylo či nebylo do Vašich práv zasaženo.

V uplynulém roce vznikla Unie mediálních advokátů, sdružující právníky se zaměřením na ochranu osobnosti. Přinášíme Vám rozhovor s předsedkyní spolku JUDr. Evou Ondřejovou, LL.M, Ph.D.

Brno 6. března (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil herci Oldřichu Kaiserovi odškodnění 400.000 korun od mediálního domu Czech News Center. Nenašel důvod ani ke zvýšení ani ke snížení částky.

Už samotné slovo „nevěra" vyvolává emoce a kontroverze.

V dnešním díle judikátu měsíce se zaměříme na další rozhodnutí z úřední desky, které by nemělo uniknout Vaší pozornosti.

Společnost PENTA neuspěla se žalobou na ochranu dobré pověsti proti České televizi

Autor si dává za cíl v tomto článku popsat podmínky za kterých je možné využít záznamy projevů člověka v civilním, trestním a správním řízení.

Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

V důsledku eskalující hospodářské krize a souvisejících negativních dopadů na společnost v poslední době roste počet případů, kdy se dlužníci dostávají do prodlení s úhradou svých závazků vůči věřitelům.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Podle tohoto ustanovení může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Advokát Michal Nohel, který působí v advokátní kanceláři GHS Legal, má zajímavé profesní zkušenosti. Dříve pracoval jako vedoucí právník Českého rozhlasu a posledních pět let vedl právní oddělení technologického a mediálního domu Seznam.cz.

Ústavní soud dal Oldřichu Kaiserovi šanci na vyšší odškodnění za zveřejnění nepravdivých informací v médiích

Jak přistupovat k sérii tiskových článků zasahujících do osobnostních práv

Nejvyšší soud se v průběhu prosince roku 2020 vyjádřil ke třem kauzám, které měly společného jmenovatele, jímž byla snaha dotčených celebrit domoci se poměrně vysokých částek po mediálních domech provozujících bulvární média.

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

I když zpráva o pověsti z místa bydliště není v českém právním řádu pojmově definována, jedná se o institut, se kterým se především obce v praxi nezřídka setkávají. A to hlavně v souvislosti s žádostmi orgánů činných v trestním řízení, které si od obcí tyto zprávy vyžadují v rámci plnění svých úkolů. Jaká je odpovědnost obce za škodu způsobenou vydáním zprávy?