Jak se prohra prezentuje jako výhra
Advokáti by měli být klientům nápomocni k hledání řešení urovnání sporů. Není to však vždy možné a strany se potkají u soudu. Toto zamyšlení není o rodinně-právních sporech, ale o klasických civilních žalobách, kde buď vyhrajete nebo prohrajete. Buď Vám pohledávka nenáleží nebo v rámci ochrany osobnosti bylo či nebylo do Vašich práv zasaženo.
Proč se podává žaloba? Aby se vyhrálo. Aby vyhrála spravedlnost. Většina advokátů to tak má nastavené, buď vyhráváte nebo prohráváte. Ať už někteří kroutí hlavami, že se jedná o vyšší princip, tak bezesporu ano, ale klienta bude zajímat jen jedno, zda jeho domnělé právo na spravedlnost před soudem obstálo nebo ne. Nebo je něco mezi tím vyhrát a prohrát? Je možné zároveň vyhrát a prohrát?
Podívejme se na rozhodnutí ve věcech ochrany osobnosti. Žalující strana podá žalobu na ochranu osobnosti s nárokem na omluvu, zdržovací nárok, odstraňovací nárok, náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000 Kč, nárokem na majetkovou škodu a s nárokem na náhradu nákladů řízení. Po několika letech je výsledek následující: omluva zamítnuta jako nepřiléhavá, zdržovací nárok zamítnut jako nedůvodný, odstraňovací nárok přiznán, byť již bylo plynutím času odstraněno, náhrada nemajetkové újmy zamítnuta, neboť se újma nestala, náhrada škody zamítnuta, neboť nebyla prokázána a nikomu nebyly přiznány náklady řízení.
Tedy žalobce z pěti nároků uspěl s jediným a náklady řízení nedostane. Žalovaný vyhrál z pěti nároků čtyři a náklady řízení nedostane.
Žalovaná strana do médií, na svých sociálních sítích, ve své sociální bublině prezentuje rozhodnutí soudu jako vítězství, ideálně ještě zamlčí podstatu sporu a zamítnuté nároky a pyšní se jediným nezamítnutým výrokem. Jindy je to třeba omluva a zamítnutí dalších nároků, zejména na peněžité zadostiučinění, omluva je nadto soudem osekána na naprosté minimum z toho, co žalovaná strana požadovala. Média pak dají této straně mediální prostor, přece vyhrála omluvu, nikoho nezajímá, jak byla žalující strana neúspěšná, jak soud vymezil, že žádná újma nenastala.
Nikdo nemůže žádné ze stran omezit právo na šíření svého pojetí výhry, i když překrucuje realitu. Pokud se jedná o média, zde by měla být zdrženlivější a pochopit podstatu sporů, referovat neutrálně o celkovém rozhodnutí soudu, nejen o tom, co se hodí a komu se fandí.
Výhra a prohra je někdy relativní, určitě ve sporech na ochranu osobnosti a někdy je těžké zjistit, zda jste vyhráli nebo prohráli, zejména tehdy, když soud vydá alibistické rozhodnutí, kterým každé ze stran něco přizná, aby jejich rozhodnutí odvolací soud nevrátil nebo některý kverulant nenamítal politickou, rasistickou, xenofobní nebo jakoukoliv jinou podjatost soudu.
Optikou tohoto zamyšlení posuzujte zprávy o výhrách v ochraně osobnosti s racionalitou a především s potřebou znát vždy celého znění rozsudku nebo alespoň petitu. Až poté je možné hodnotit, zda strana vyhrála nebo prohrála, popř. obojí.
Další články
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.




