Jak se prohra prezentuje jako výhra

Proč se podává žaloba? Aby se vyhrálo. Aby vyhrála spravedlnost. Většina advokátů to tak má nastavené, buď vyhráváte nebo prohráváte. Ať už někteří kroutí hlavami, že se jedná o vyšší princip, tak bezesporu ano, ale klienta bude zajímat jen jedno, zda jeho domnělé právo na spravedlnost před soudem obstálo nebo ne. Nebo je něco mezi tím vyhrát a prohrát? Je možné zároveň vyhrát a prohrát?

Podívejme se na rozhodnutí ve věcech ochrany osobnosti. Žalující strana podá žalobu na ochranu osobnosti s nárokem na omluvu, zdržovací nárok, odstraňovací nárok, náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000 Kč, nárokem na majetkovou škodu a s nárokem na náhradu nákladů řízení. Po několika letech je výsledek následující: omluva zamítnuta jako nepřiléhavá, zdržovací nárok zamítnut jako nedůvodný, odstraňovací nárok přiznán, byť již bylo plynutím času odstraněno, náhrada nemajetkové újmy zamítnuta, neboť se újma nestala, náhrada škody zamítnuta, neboť nebyla prokázána a nikomu nebyly přiznány náklady řízení.

Tedy žalobce z pěti nároků uspěl s jediným a náklady řízení nedostane. Žalovaný vyhrál z pěti nároků čtyři a náklady řízení nedostane.

Žalovaná strana do médií, na svých sociálních sítích, ve své sociální bublině prezentuje rozhodnutí soudu jako vítězství, ideálně ještě zamlčí podstatu sporu a zamítnuté nároky a pyšní se jediným nezamítnutým výrokem. Jindy je to třeba omluva a zamítnutí dalších nároků, zejména na peněžité zadostiučinění, omluva je nadto soudem osekána na naprosté minimum z toho, co žalovaná strana požadovala. Média pak dají této straně mediální prostor, přece vyhrála omluvu, nikoho nezajímá, jak byla žalující strana neúspěšná, jak soud vymezil, že žádná újma nenastala.

Nikdo nemůže žádné ze stran omezit právo na šíření svého pojetí výhry, i když překrucuje realitu. Pokud se jedná o média, zde by měla být zdrženlivější a pochopit podstatu sporů, referovat neutrálně o celkovém rozhodnutí soudu, nejen o tom, co se hodí a komu se fandí.

Výhra a prohra je někdy relativní, určitě ve sporech na ochranu osobnosti a někdy je těžké zjistit, zda jste vyhráli nebo prohráli, zejména tehdy, když soud vydá alibistické rozhodnutí, kterým každé ze stran něco přizná, aby jejich rozhodnutí odvolací soud nevrátil nebo některý kverulant nenamítal politickou, rasistickou, xenofobní nebo jakoukoliv jinou podjatost soudu.

Optikou tohoto zamyšlení posuzujte zprávy o výhrách v ochraně osobnosti s racionalitou a především s potřebou znát vždy celého znění rozsudku nebo alespoň petitu. Až poté je možné hodnotit, zda strana vyhrála nebo prohrála, popř. obojí.