Jak se prohra prezentuje jako výhra
Advokáti by měli být klientům nápomocni k hledání řešení urovnání sporů. Není to však vždy možné a strany se potkají u soudu. Toto zamyšlení není o rodinně-právních sporech, ale o klasických civilních žalobách, kde buď vyhrajete nebo prohrajete. Buď Vám pohledávka nenáleží nebo v rámci ochrany osobnosti bylo či nebylo do Vašich práv zasaženo.
Proč se podává žaloba? Aby se vyhrálo. Aby vyhrála spravedlnost. Většina advokátů to tak má nastavené, buď vyhráváte nebo prohráváte. Ať už někteří kroutí hlavami, že se jedná o vyšší princip, tak bezesporu ano, ale klienta bude zajímat jen jedno, zda jeho domnělé právo na spravedlnost před soudem obstálo nebo ne. Nebo je něco mezi tím vyhrát a prohrát? Je možné zároveň vyhrát a prohrát?
Podívejme se na rozhodnutí ve věcech ochrany osobnosti. Žalující strana podá žalobu na ochranu osobnosti s nárokem na omluvu, zdržovací nárok, odstraňovací nárok, náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000 Kč, nárokem na majetkovou škodu a s nárokem na náhradu nákladů řízení. Po několika letech je výsledek následující: omluva zamítnuta jako nepřiléhavá, zdržovací nárok zamítnut jako nedůvodný, odstraňovací nárok přiznán, byť již bylo plynutím času odstraněno, náhrada nemajetkové újmy zamítnuta, neboť se újma nestala, náhrada škody zamítnuta, neboť nebyla prokázána a nikomu nebyly přiznány náklady řízení.
Tedy žalobce z pěti nároků uspěl s jediným a náklady řízení nedostane. Žalovaný vyhrál z pěti nároků čtyři a náklady řízení nedostane.
Žalovaná strana do médií, na svých sociálních sítích, ve své sociální bublině prezentuje rozhodnutí soudu jako vítězství, ideálně ještě zamlčí podstatu sporu a zamítnuté nároky a pyšní se jediným nezamítnutým výrokem. Jindy je to třeba omluva a zamítnutí dalších nároků, zejména na peněžité zadostiučinění, omluva je nadto soudem osekána na naprosté minimum z toho, co žalovaná strana požadovala. Média pak dají této straně mediální prostor, přece vyhrála omluvu, nikoho nezajímá, jak byla žalující strana neúspěšná, jak soud vymezil, že žádná újma nenastala.
Nikdo nemůže žádné ze stran omezit právo na šíření svého pojetí výhry, i když překrucuje realitu. Pokud se jedná o média, zde by měla být zdrženlivější a pochopit podstatu sporů, referovat neutrálně o celkovém rozhodnutí soudu, nejen o tom, co se hodí a komu se fandí.
Výhra a prohra je někdy relativní, určitě ve sporech na ochranu osobnosti a někdy je těžké zjistit, zda jste vyhráli nebo prohráli, zejména tehdy, když soud vydá alibistické rozhodnutí, kterým každé ze stran něco přizná, aby jejich rozhodnutí odvolací soud nevrátil nebo některý kverulant nenamítal politickou, rasistickou, xenofobní nebo jakoukoliv jinou podjatost soudu.
Optikou tohoto zamyšlení posuzujte zprávy o výhrách v ochraně osobnosti s racionalitou a především s potřebou znát vždy celého znění rozsudku nebo alespoň petitu. Až poté je možné hodnotit, zda strana vyhrála nebo prohrála, popř. obojí.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



