Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok

Moderování se i letos ujal Mgr. et Mgr. Michal Vávra.

Legislativa v pohybu: veřejné zakázky, práce a stavby

Přednáškovou část kongresu otevřel Mgr. František Korbel, Ph.D. Představil velkou novelu stavebního zákona, která je velká nejen změnou celkového koncepčního charakteru, ale i svým rozsahem. Dotkne se zhruba 50 zákonů. „Novela konečně doplňuje do stavebního zákona zcela nový účel, a tím jsou potřeby člověka, jako je bydlení, práce, podnikání a jeho život,” uvedl dr. Korbel. Podrobnosti k novele si můžete poslechnout také v nejnovějším díle podcastu Právní kontroverze, kam si dr. Korbela pozval moderátor Petr Agha.

Mgr. Pavel Kroupa se následně věnoval inovativnímu zadávání IT veřejných zakázek. Veřejné zakázky se pořád zadávají na cenu. „Jenže ta řeší za kolik, ale ne jak a s jakým dopadem,” říká Kroupa, a dodává: „Dodávání na kvalitu je pak z tohoto pohledu inovativní.” Pokud hodnotíme jen na cenu, přicházejí s tím problémy jako vendor lock-in, technologický dluh, nekvalitní architektura nebo problémy při provozu a rozvoji. Na případové studii proto ukázal, jak zadávat na kvalitu, a doplnil praktická doporučení.

Následovala dvojice pracovněprávních témat, která navazovala na transpozici dvou unijních směrnic. Rovnému a transparentnímu odměňování se věnovala Mgr. Marie Janšová. Připomněla, že transpoziční zákon staví na zásadách a pravidlech, které v českém právním řádu již máme. Jde-li o rovné odměňování, na právní úpravě by se nemělo nic měnit. „To je ten známý paragraf 110 zákoníku práce, ten nám zůstane,” uvedla Janšová. Zásadní novinky ale čekají v oblasti transparentnosti vůči zaměstnancům.

Pracovní podmínky pracovníků platforem představil doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D., který časté novinky v oblasti pracovního práva glosoval tím, že „zákoník práce je navždy v novelizaci.” Docent Morávek účastníky kongresu seznámil s podrobnostmi regulace platformové práce, tj. výdělečné činnosti zprostředkované přes digitální aplikace (např. rozvoz jídla či úklid). Transpoziční zákon však bude zřejmě pro většinu zaměstnavatelů mnohem zajímavější v tom, že se má změnit definice závislé práce.

Právo, média a digitální svět: AI a ochrana dat

Po obědové pauze přišel na řadu přednáškový blok s názvem Právo, média a digitální svět: AI a ochrana dat. Prvním řečníkem tohoto bloku byl doc. JUDr. Aleš Rozehnal, který vystoupil s příspěvkem na téma Právní důsledky přesunu existence člověka na sociální sítě. Docent Rozehnal se ve své přednášce zaměřil na vznik digitální identity a s ní spojenou problematiku posuzování člověka na základě jeho digitálního profilu. I pan docent byl hostem podcastu Právní kontroverze.

Druhý přednáškový blok pokračoval vystoupením JUDr. Moniky Novotné, současné předsedkyně České advokátní komory**.** Ta se ve svém příspěvku věnovala stávající právní ochraně důvěrnosti komunikace advokáta a klienta, a to zejména v oblasti veřejného práva. V rámci přednášky hovořila také o nedávném rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Černý a ostatní proti České republice, které s danou problematikou přímo souvisí.

Problematiku AI a autorského práva rozebral JUDr. Roman Horáček, Ph.D. Ve svém příspěvku definoval tři zásadní otázky, které dnes hýbou právním světem:

• Kdo je autorem díla vytvořeného AI?
• Je přípustné trénovat AI na chráněných dílech?
• Kdo odpovídá za výstupy generované AI?

Na příkladech aktuálních zahraničních soudních rozhodnutí ilustroval, že tyto spory zatím nemají jednotné řešení. V kontextu české legislativy však připomněl, že autorem zůstává výhradně fyzická osoba. Pokud jde o odpovědnost za výstupy chatbotů, odkázal na evropský AI Act, podle něhož odpovědnost padá na jejich provozovatele. V závěru své přednášky hovořil o trendech umělé inteligence v justici a posluchačům představil, jakým způsobem funguje systém iSoudce (cendai.cz). O využití AI v justici si můžete poslechnout podcast Právní kontroverze, jehož byl dr. Horáček hostem.

Aktuální otázky justice

Závěrečný blok prvního dne otevřel JUDr. Libor Vávra úvahou nad proměnou justiční mapy, která podle něj rozhodně není jen technickou otázkou optimalizace sítě soudů. Myšlenku redukce okresních soudů sice apriori neodmítl, ale varoval před politickými riziky, ilustrovanými slovenskou zkušeností, kde reorganizace v některých případech posloužila i k personálním zásahům. Výsledné rozhodnutí podle něj nemůže být než politické, a je tedy na politické reprezentaci, aby za něj nesla plnou odpovědnost.

Na něj navázal JUDr. Petr Šuk otázkou, zda soudci rozhodují politicky. Připomněl zákonný požadavek nestrannosti, zároveň ale realisticky podotkl, že i soudci jsou lidé, a jako takoví jsou vystaveni různým vnějším vlivům. Jeho odpověď proto nebyla kategorická. Podle něj tedy „jak kdo a jak kdy“. U soudců nižších instancí, zahlcených každodenní agendou, podle něj není prostor pro vědomé promítání osobních postojů, zatímco u vrcholných soudů, jejichž rozhodnutí mají precedentní význam a formují pravidla hry, je vliv individuálního přístupu výraznější.

JUDr. Josef Baxa nabídl reflexi Ústavního soudu ve třetím roce čtvrté dekády. Současný Ústavní soud charakterizoval pěti „P“: Pestrostí složení, Pracovitostí, rolí Pléna, snahou o Předvídatelnost a nezbytnou Pokorou při hledání rovnováhy mezi aktivismem a zdrženlivostí. Zdůraznil mimořádnou šíři i náročnost projednávané agendy a nebývalou intenzitu odborné diskuse uvnitř soudu. Závěrem připojil i obecnější poznámku ke stavu společnosti, v níž podle něj sílí tendence ke zpochybňování a agresivitě, zatímco ubývá nadhledu, umírněnosti a respektu ke sdíleným hodnotám.

Blok uzavřel JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., přednáškou o vztahu práva a geografie. Na kontrastu center a periferií ukázal, jak koncentrace lidí a interakcí podporuje specializaci, inovace i komplexitu právních systémů, zatímco větší celky mají tendenci k unifikaci, která sice zvyšuje přehlednost, ale může brzdit vznik efektivnějších alternativ. Připomněl, že právní řády ve velkých celcích, jako je EU či USA, si jsou v mnohém podobné, přesto si zachovávají důležitou míru odlišnosti, oproti příkladu Ruska nebo Číny, které jsou jednotné. Ideální model podle něj spočívá v kombinaci unifikace a konkurence různých přístupů. Právo tak podle něj nelze kvalitně tvořit bez porozumění „přirozené geografii“ světa, v němž působí.

Diskuze pokračovala během společenského večera

První den kongresu nenabídl jen tři odborné bloky, ale i společenský večer, který plynule navázal na celodenní program. Vedle neformálních debat proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků studentské soutěže Ukaž svou kreativitu XIII. i ocenění nejčtenějšího článku portálu Právní prostor, následované tradiční tombolou o ceny partnerů kongresu. Večer tak potvrdil, že nejcennější výměna zkušeností často pokračuje právě v méně formálním prostředí – ideálně u dobrého jídla a bez časového limitu.

Umělá inteligence, právo a bezpečí digitálního světa

Program druhého kongresového dne ovládla AI. Odborný blok s názvem Umělá inteligence, právo a bezpečí digitálního světa zahájil přednáškou na téma Implementace AI JUDr. Daniel Pospíšil, Ph.D. Své vystoupení otevřel nadčasovým citátem Tomáše Bati: „Lidem myšlení, strojům dřinu.“ K tomu následně uvedl, že s příchodem umělé inteligence se naše kreativita nevytrácí, ale naopak na ni můžeme mít více času. Celou přednášku doplňoval o praktické ukázky, jakým způsobem lze umělou inteligenci efektivně využívat v právní praxi a upozornil posluchače na to, že AI není vyhledávač, ale zpracovatel. Jakým způsobem AI mění právní praxi hovořil JUDr. Daniel Pospíšil i v podcastu Právní kontroverze.

Druhou středeční řečnicí byla JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D., LL.M, členka představenstva České advokátní komory a předsedkyně sekce pro umělou inteligenci a nové technologie. Ta nastínila plány České advokátní komory v této oblasti. Advokátní komora výkladové stanovisko k používání AI již má, ale na květnovém představenstvu by mělo být přijato nové. Advokátní komora se chce zaměřit na školení AI, která chce dostat do povinného rámce, v současné době jsou zatím školení AI nepovinná. Komora chce přijmout i Strategii ČAK pro oblast umělé inteligence, předložení je předpokládané v září 2026. Později jsou v plánu také Minimální standardy IT pro advokáty a vývojáře legal tech nástrojů.

Program pokračoval příspěvkem na téma AI ve veřejných zakázkách. Mgr. Petr Kohout, LL.M. zde hovořil o možnostech využití umělé inteligence právě v oblasti veřejných zakázek. V rámci přednášky zmínil pojem digitální feudalismus, kterým přirovnal současné technologické prostředí ke středověké společnosti. To vysvětlil tak, že většina z nás pracuje na poli, které není naše (digitální platformy) a  využíváme nástroje, které také nejsou naše.

Závěr kongresu patřil JUDr. Bc. Zdeňkovi Kučerovi, Ph.D. a JUDr. Ing. Jindřichovi Kalíškovi, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP. Téma jejich přednášek bylo Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo. Přednáška dr. Kučery byla zaměřena na subjekty, které implementují nástroje umělé inteligence, dr. Kalíšek následně poskytl pohled ze strany zadavatele.

V roce 2027 se potkáme již popatnácté!

Také letos se organizátorům podařilo trefit aktuální a prakticky relevantní témata, zachovat pestrost vystupujících a vytvořit prostředí, které přirozeně vybízí k diskusi. Ta ostatně neprobíhala jen v kongresovém sále, ale i v jeho kuloárech, a často byla stejně přínosná jako samotné přednášky. Přepisy jednotlivých příspěvků si budete moct v průběhu příštích měsíců přečíst i na portálu Právní prostor, který je mediálním partnerem Kongresu.

Příští, již patnáctý ročník, proběhne opět v hotelu Jezerka v Seči u Chrudimi, a to ve dnech 16. a 17. března 2027. Těšíme se na viděnou!